Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaOsobnostiFrantišek Novotný

František Novotný

František Novotný

Jméno inženýra Františka Novotného je nerozlučně spjato s naším meziválečným letectvím. Patřil mezi nejvýznamnější československé letecké konstruktéry a zařadil se po bok osobností jako Alois Šmolík, Miroslav Hajn či Pavel Hajn. Jeho konstrukcí sice nebylo mnoho, ale o všech lze říci, že byly úspěšné. Stačí jmenovat naši nejslavnější předválečnou stíhačku Avii B-534, B-35 nebo řadu cvičných a akrobatických strojů B-122.

První zkušenosti

František Novotný se narodil se 26. listopadu 1896 ve Stašově u Hořovic nedaleko Berouna. Již jako mladý se zajímal o rodící se letectví a během středoškolských studií se stýkal s lidmi podobných zájmů. Ne každý však dovedl proměnit svůj první zápal v tak nádherné úspěchy jako právě Novotný. Kvůli zuřící válce musel 15. dubna 1915 narukovat k císařské armádě. Byl převelen na východní frontu, kde ale za necelé tři měsíce přeběhl do ruského zajetí. Díky svým schopnostem byl v roce 1917 zaměstnán v Izvarinských závodech v Doněcké pánvi. V roce 1919 se vrátil domů a po krátkém odpočinku nastoupil jako konstruktér Vojenské továrně na letadla (Letov). Zde získal své první zkušenosti, které později uplatnil během krátké praxe u britské společnosti Hawker. Ta v té době používala u svých letadel celokovovou kostru z ocelových a duralových dílů, výhradně nýtovanou nebo šroubovanou a téměř bez tepelně zpracovávaných dílů. Záhy pak na pražské technice dokončil studia a získal titul inženýra.

Příchod k Avii

V roce 1930 z Avie odešli její zakladatelé a hlavní konstruktéři, inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn. Avia tak ztratila své hlavní konstruktéry, proto nabídla Františku Novotnému místo šéfkonstruktéra. Ten neváhal, opustil Letov a v roce 1930 nastoupil u Avie. Své působení zahájil zaváděním sériové výroby stíhacích dvouplošníků Ba-33. Později pracoval na úpravách licenčních Fokkerů F-IX, u nás vyráběných u Avie. Svou samostatnou činnost zahájil projektem celokovové stíhačky Avia B-34. Při konstrukci navázal na práci dvojice Beneš-Hajn, ale využil také zkušeností, které získal během působení v britské firmě Hawker. Avia B-34 tak byla jedno z prvních čs. letadel, které využívalo celokovové kostry bez tepelně zpracovaných dílů a důsledně šroubované a nýtované konstrukce draku. B-34 byla sice postavena jenom v malé sérii 12 kusů, ale byla jen prvním schůdkem k dalším úspěchům. Do jejího draku byly později montovány různé motory až vznikla celá řada letadel – B-34, B-134, B-234, B-334 a B-434. Jejím vyvrcholením byla naše nejslavnější předválečná stíhačka – Avia B-534. Výborné letové vlastnosti a její výkony (max. rychlost 405 km/h; stoupání do 5000 m za 5 min) vybojovaly Avii suverénní převahu nad ostatními našimi leteckými továrnami a Avie se stala monopolním dodavatelem stíhacích letadel.

Nejúspěšnější konstrukce

Avia B-534 se stala symbolem síly našeho letectva a popularita a oblíbenost tohoto stroje u našich letců to v každém pádu dokazovala. Na leteckém mítinku v Curychu 1937 byla prakticky jediným letadlem, které mohlo konkurovat německým Bf 109. V Curychu slavila úspěch i další Novotného konstrukce – Avia B-122. B-122 byla na svoji dobu vynikajícím akrobatickým letounem a úspěchy Nováka, Širokého a Hubáčka i dalších našich pilotů to jen potvrzují. Avia B-122 procestovala celou Evropu, jako Bš-122 se stavěla v sériích pro naše letectvo. Posledním typem stíhacího letadle ing. Novotného byla elegantní Avie B-35. Výkony třetího prototypu se zatahovacím podvozkem ukázaly, že naše letectvo mohlo mít stíhačku světové třídy. Bohužel přišla okupace a vývoj probíhal jen krátce pod dohledem Němců, později bylo dvanáct kusů prodáno do Bulharska. Je tak jen ironií osudu, že oba významné typy našich stíhaček (B-534, B-135) se osvědčily v letectvech cizích států.

Neúspěšné konstrukce

Ještě než vznikla Avie B-135, zkonstruoval František Novotný několik typů, které se neprosadili. Navrhovaný dvoumístný hornoplošník B-42 z roku 1933 byl v soutěži poražen Aerem A-100. Podobně dopadl projekt bombardovacího letounu Avia B-36 z roku 1936, přestože byl pojat velice moderně a díky svým výkonům (rychlost 450 km/h, náklad pum 1200 kg) mohl účinně zmodernizovat naše bombardovací letectvo. Návrh dopravního letounu Avia 40, poháněného třemi motory DR-14, pro dva piloty a deset cestujících byl také zapomenut kvůli nezájmu aerolinií. Neúspěch některých konstrukcí byl možná způsoben tím, že Avia měla monopol na dodávky stíhaček a vyšší místa tak neměla zájem o letouny jiných kategorií a upřednostňovala jiné výrobce. František Novotný měl také konkurenci v druhé konstrukční kanceláři pod vedením ing. Roberta Nebestáře. Ta v Avii působila od roku 1931 a výsledkem její činnosti byly vesměs smělé, ale neúspěšné projekty. Ale i to odebíralo prostředky Novotného skupině.

Okupace a poválečný život

Na začátku okupace v roce 1939 František Novotný ještě chvíli pracoval na projektu Avie B-135, ale ten byl zanedlouho zrušen. Novotný odešel z Avie a mohl jen sledovat, kam se vyvíjí letectví. Vůbec snášel okupaci těžce a znamenala pro něj podlomení jeho fyzických sil. Škoda, že ani poválečná doba nedala ing. Novotnému možnost pracovat v letectví tak, jak by si přál, tedy tak, aby jeho schopnosti a tehdy už bohaté zkušenosti nebyly svazovány různými nařízeními, zákazy a příkazy. V roce 1946 sice ještě navrhl civilní hornoplošník Avia Av 36, pojmenovaný Bojar, ale na jeho konstrukci už prakticky nepracoval, neboť počátkem roku 1946 cestou do práce náhle umřel na srdeční infarkt. Československý letecký průmysl tím ztratil předčasně jednoho ze svých nejlepších konstruktérů, československé letectví pak muže, který svou houževnatostí, pílí, talentem pomohl vybudovat silné stíhací letectvo a stál u jeho zrodu jeho tradic.

Použitá literatura

Letectví + Kosmonautika č. 1/1946, 24/1966
Němeček, Václav: Československá letadla I, Naše Vojsko 1984

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 2.1.2006
Poslední úprava: 8.8.2017

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]