František Novák

František Novák byl známý akrobatický pilot, který svým uměním proslavil naši vlast v celé předválečné Evropě a byl příkladem a vzorem nastupující mladé generaci nejen u nás, ale v celé Evropě kde vystupoval. Jeho jméno bylo vyslovováno s úctou všemi, kteří měli příležitost spatřit vrcholné letecké umění tohoto skromného reprezentanta své vlasti.

František Novák

František Novák se narodil 26. srpna 1902 v malé vesničce Sokoleč nedaleko Poděbrad. Jeho rodiče byli chudí rolníci. Měl šest sourozenců, z nichž nejstarší bojoval na Rusi v první světové válce jako příslušník našich legií. Ještě dříve než se stal pilotem se vyučil zámečníkem a 1. října 1922 nastoupil povinnou vojenskou službu u pohraniční služby v Děčíně. V letech 1923 až 1924 absolvoval Letecké učiliště československého vojenského letectva v Chebu a v roce 1925 se kvalifikoval jako stíhací pilot. Školu pro stíhací letce absolvoval s výtečným prospěchem spolu s pozdějším štábním kapitánem Malkovským. Sloužil postupně v Praze, Malackách, Chebu a byl ve Francii na dvouměsíčním výcviku. Plných 14 let byl učitelem pilotní školy a vychoval nám stovky zdatných letců, mezi nimi řadu svých úspěšných spolupracovníků v letecké akrobacii.

První úspěchy

Poprvé Novák ochutnal pocit vítězství v roce 1933, když obsadil první místo na II. mezinárodním leteckém mítinku ve Varšavě. První let do zahraničí a také první Novákův mezinárodní úspěch. Československo zvítězilo. Kdo tenkrát mohl tušit, že se zrodil akrobat, který ohromí svět. Novák zvítězil hned poté na armádním leteckém dni v Praze a vyhrál rychlostní závod „Kašparův memoriál“ . Jeho exhibice tvořily zlatý hřeb programů propagačních leteckých dnů v mnoha městech naší republiky. Pozornost leteckého světa na sebe obrátil v roce 1934, když v těžké konkurenci obsadil 4. místo v neoficiálním mistrovství světa ve francouzském Vincennes. Téhož roku startoval Novák v Portugalsku na memoriálu portugalského letce Platilo d´Abreu. Novák překvapil ostatní piloty z jiných států novými variacemi své vrcholné letecké akrobacie. I oficiální hosté vzdávali stejně jako předtím ve Francii hold Novákovu velkému umění. Sám prezident Portugalska přijal skromného československého letce, vyznamenal ho vysokým řádem a jmenoval poručíkem portugalské armády. Další rok následují úspěchy v Linci, Vídni a opět v Portugalsku. Tehdy soupeřil se zvlášť vybranou skupinou francouzských, španělských, anglických a německých letců a přece zvítězil! V září a říjnu téhož roku nenašel přemožitele ani v Praze a Bukurešti.

Berlín 1936

Během IX. letních olympijských her v Berlíně roku 1936 proběhla také akrobatická soutěž. Místem jejího konání bylo letiště Rangsdorf na okraji Berlína. První místo v této soutěži sice získal pilot von Hagenburg, ale spíše počtem udělených bodů než skutečným výkonem. Nejlepšími piloty soutěže byli podle mínění většiny přítomných dva Češi – druhé místo obsadil Petr Široký a třetí František Novák. Oba odstartovali na strojích Avia Ba-122. Podle plánů se tři nejlepší závodníci soutěže slavnostního leteckého dne na letišti Tempelhof v Berlíně. I když pořadatelé na příkaz nejvyšších říšských představitelů dělali, co mohli, viděli diváci při této slavnostní příležitosti nakonec problematického německého vítěze a dva české stroje řízené příslušníky „podřadného národa“. Tedy docela jiná podívaná, než jakou si představovali velitel německého letectva maršál Göring a další vysocí němečtí důstojníci.

Na návštěvě v Sovětském svazu

Když 15. července 1936 přilétla do Prahy na letecké manévry československé armády sovětská delegace pod vedením Jakova Ivanoviče Alksnise, byla jim předváděna akrobacie slavné skupiny F. Novák, J. Hubáček, P. Široký i individuální akrobacie F. Nováka na letounech Avia Ba-122. Celá delegace byla doslova unesena výkony našich letců. Generál J.I. Alksnis pozval Novákovu tříčlennou akrobatickou skupinu do Sovětského svazu. Na základě tohoto pozvání odlétá dne 30. září 1936 přes Rumunsko do Moskvy skupina čtyř letounů Avia Ba-122 spolu s doprovodným stařičkým Fokkerem F.VII 4). Jádro výpravy tvořili Novák, Široký, Hubáček a Výborný s letouny Ba-122. Ukázky svého umění – od elementární až po náročnou akrobacii – předvedli naši letci v Oděsě, Kyjevě a Moskvě. Přítomní vojenští letečtí odborníci, frekventanti leteckých učilišť, letečtí konstruktéři, mezi nimi již tehdy vynikající Jakolev, zkušení letci a jiní, jejichž jména znal celý tehdejší letecký svět, se zájmem shlédli jejich akrobatické ukázky a netajili se svým obdivem. Novák udivoval dokonalostí svých akrobatických výkonů a bezpečností, s jakou vedl svůj stroj. Jeho vystoupení v Moskvě, Kyjevě a Oděse se stalo nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky. Po 26 dnech se výprava vrátila domů. V SSSR si naši letci i jejich Ba-122 získali všeobecné uznání.

Letecký mítink v Curychu

Ve švýcarském Curychu, kde byl od 22. července do 1. srpna pořádán IV. letecký mítink, zvítězil Novák opět i jako letec i jako učitel. V mezinárodní soutěži leteckého umění jak v kategorii od 10 do 20 litrů, tak i v kategorii nad 20 litrů obsadil 1. místo, další místa v obou kategoriích obsadili jeho žáci por. Široký, rtm. Hubáček a šrtm. Výborný. V mezinárodní soutěži akrobatických skupin zvítězila suverénně Novákova sedmičlenná skupina (F. Novák, P. Široký, J. Hubáček, R. Motyčka, R. Půda, J. Šimek a J. Taudy) nad skupinami 14 dalších států. Praha jim připravila královské uvítání. Byl uznáván všude a všemi za nejlepšího akrobatického pilota světa. Několikrát byl Novák ve Francii – naposledy v roce 1938 na mítinku v St. Germain-en-Laye u Paříže. Zde získal na neoficiálním mistrovství světa druhé místo. Pak se zúčastnil řady leteckých dnů v Nantes, Bordeaux, Strassbourgu, Mergnacu, Lille a pochopitelně i v Paříži. Mimo mnoha trofejí a pohárů byly Novákovi uděleny pilotní odznaky: francouzský, rumunský, portugalský a mnoho řádů a vyznamenání. Nad Evropou tou dobou už ale visela hrozba fašismu. Posledním svědkem veřejného Novákova vystoupení se tak stalo Ruzyňské letiště v rámci leteckého dne 12. března 1939. O tři dny později pak německá vojska obsadila zbytek Československa. Okupanti Novákovi nabízeli místo pilotního učitele akrobacie pro vybrané německé piloty. Novák však tuto nabídku odmítl, neboť měl jiné plány do budoucnosti.

Ve Francii

Stejně jako mnoho dalších československých vojáků i nadporučík Novák utekl do zahraničí, aby mohl bojovat proti nenáviděným fašistům. Odešel na svátek Mistra Jana Husa 1939 přes hranice vlasti u Moravské Ostravy spolu s plukovníkem Dr. Františkem Langrem. Přes Polsko se dostal do Kdyně, kde se nalodil na francouzskou loď a 1. srpna 1939 byl Cne. Novák jako jeden z prvních čs. letců přijat do svazku francouzského letectva. Zanedlouho nastoupil ve funkci instruktora v CIC Chartres a i přes své zdravotní problémy, díky své nezlomné vůli vykonat vše pro znovudobytí svobody svého národa, překonal potíže a pilně cvičil nové letce. Na podzim onemocněl zhoubnou žaludeční chorobou a odešel do nemocnice v Paříži-Neuvilly, kde podstoupil velmi náročnou operaci. Avšak netrpělivý Novák, aniž po operaci vyčkal konce rekonvalescence, tři dny po operaci se vrátil ke své jednotce, kde na něho čekali kamarádi. Hned po návratu sedl do kabiny letounu a vznesl se k nebi. Po přistání jej museli z letadla vynést. Měl v těle popraskané všechny stehy, kterými jej při nedávné náročné operaci sešili. Byl v hrozném stavu. Tři dny se lékaři rvali se smrtí o jeho život. Marně. 27. dubna 1940 skonal v neuillyské nemocnici v Paříži. Pochovali jej na nejbližším pařížském hřbitově. Bylo mu pouhých osmatřicet let. A tak odešel neporažený „Král vzduchu“ , na jehož sestřelení vypsali nacisté odměnu sto tisíc říšských marek. Zpráva o tom ohromila celý svět. Českoslovenští letci přísahali, že tak jako Novák vítězil v mezinárodních soutěžích, tak i oni podniknou velký vítězný zápas s nenáviděným nepřítelem, aby svým podílem přispěli k jeho porážce.

Návrat domů

Posledním přáním Františka Nováka bylo být pohřben ve svém rodném Československu. Dlouhou dobu byly ale jeho tělesné ostatky uloženy na malém vojenském hřbitova La Targette. Až nedávno se povedlo splnit slib, který dali kamarádi Františku Novákovi krátce před jeho smrtí. Rakev s ostatky Františka Nováka byla 10. srpna 2002 vyzdvižena z československého vojenského hřbitova a přepravena vojenským speciálem do České republiky. Při příležitosti jeho 100. výročí narození dne 24. 8. 2002 obec Sokoleč uspořádala ve spolupráci se Svazem letců ČR a Vzdušnými silami armády ČR vzpomínkový den, při kterém byly jeho ostatky se všemi vojenskými poctami uloženy do rodinné hrobky v naší obci. Po uložení rakve byla na místní základní škole odhalena pamětní deska a od té doby nese čestný název Základní škola letce Františka Nováka Sokoleč.

Použitá literatura

• Rajlich, Jiří: Na nebi sladké Francie. Praha, Ares 2003
• Kolektiv autorů: L+K Speciál č.3. Praha, Aeromedia 2003
• Rajlich, Jiří – Sehnal, Jiří: Vzduch je naše moře. Praha, Naše vojsko 1993
• Souček, Tomáš: „Král nebe“ bude mít síň slávy. Praha, A-report č. 6 ročník 2003
• Šmoldas, Zdeněk: Českoslovenští letci v boji proti fašismu. Praha, Naše vojsko 1987
• „Král vzduchu“ kpt. František Novák, rytíř kříže Kristova. Sobotní příloha Pardubických novin, 12.10.2002

Vyhledávání

Info o článku

Kapitoly

Obrázky

Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]