![Äeskoslovenské letectvà [zpÄt na úvodnà stranu]](../logo.png "Äeskoslovenské letectvà [zpÄt na úvodnà stranu]"){kind=logo}
Hlavnà menu
Mignet HM-14 Pou-du-Ciel
Francouzský elektroinženýr Henri Mignet se narodil 19.10.1893 v Charente-Maritime. Jeho zálibou vÅ¡ak bylo letectvà a v povÄdomà veÅejnosti je zapsán jako amatérský letecký konstruktér. Již pÅed prvnà svÄtovou válkou si jako student dopisoval s bratrerm slavného průkopnÃka létánà Otty Lilienthala Gustavem. V roce 1912 také stavà svůj prvnà kluzák inspirovaný právÄ Lilienthalovými konstrukcemi. BÄhem války sloužil ve francouzské armádÄ jako radiooperátor, takže k dalÅ¡Ãm leteckým pokusům se vracà až po válce. Od roku 1920 vytrvale experimentuje s letadly různých provedenà (typ HM-7 byl dokonce vrtulnÃk), ale úspÄch se nedostavuje. Svůj prvnà motorový letoun pozdÄji sám okomentoval slovy: "VÅ¡echny souÄásti fungovaly, ale ne dohromady..."
Vznik letounu
ÃspÄch se dostavil až s typem HM-8. Jednalo se o klasický jednomÃstný hornoploÅ¡nÃk s kÅÃdlem neseným nad trupem. H. Mignet vydal plány na stavbu HM-8 a následnÄ bylo amatérsky postaveno okolo 200 kusů tohoto parasolu. Sám Mignet vÅ¡ak s letounem spokojen nebyl. ChtÄl dospÄt k letounu, který by byl velmi snadno Åiditelný a souÄasnÄ naprosto bezpeÄný proti pádu do vývrtky. Usoudil, že hlavnà pÅÃÄinou pádu do vývrtky je neopatrná manipulace s pÅÃÄným ÅÃzenÃm, a proto mÄl snahu zbavit se kÅidélek. Dále tedy experimentoval a podoba budoucÃho tandemového letounku HM-14 vznikala postupným vývojem z typu HM-8 systémem pokus-chyba. Pro své pokusy si dokonce sám sestrojil vlastnà aerodynamický tunel.
Mignet použil pro svou HM-14 vlastnà netradiÄnà způsob ovládánà pouze ÅÃdÃcà pákou bez klasického nožnÃho ÅÃzenÃ. K podélnému ÅÃzenà sloužilo nastavovánà úhlu nábÄhu celého pÅednÃho kÅÃdla, zadnà kÅÃdlo (suplujÃcà VOP) bylo pevné. Systém postrádal pÅÃÄné ÅÃzenÃ, takže pohybem ÅÃdÃcà páky do stran se neovládala kÅidélka, ale smÄrové kormidlo. Prvnà HM-14 se vznesl do vzduchu 10.9.1933 pohánÄn motorem Aubier-Dunne. Ve Franci poté probÃhala výroba u firmy Societé des Aéronefs Mignet v Meaux. O licenci projevil v roce 1935 zájem dokonce SovÄtský svaz, průmyslová výroba se zde ale nakonec neuskuteÄnila.
StÄjnÄ jako HM-8 Mignet intenzivnÄ propagoval i novou HM-14. Mimo jiné také knihou Pourquoi et Comment J´a construit le Pou-du-Ciel, ve které popsal nejen své pokusy, ale podrobnÄ i celou stavbu letadélka. DÃky tomu vzniklo po celém svÄtÄ množstvà amatérských strojů, mnohdy znaÄnÄ upravených. Jen ve Francii bylo postaveno vÃce než 100 exempláÅů. U nás vyÅ¡el poprvé pÅeklad Mignetovy knihy v Äervenci 1936 pod názvem Letecký sport, a proto bylo nemálo exempláÅů stavÄno amatérsky také v Äeskoslovensku.
Letadlo vÅ¡ak nemÄlo ideálnà letové vlastnosti a i pÅes Mignetovu snahu docházelo Äasto vinou nezkuÅ¡ených amatérských letců k haváriÃm. To dokonce vedlo v nÄkterých státech jeden Äas k oficiálnÃmu zákazu létánà na tomto typu. U nás sice nebyla Blecha vyslovenÄ zakázána, ale již v dubnu 1936 rozhodl ÃstÅednà plachtový odbor Masarykovy letecké ligy (MLL), že nebude odboÄkám MLL povolovat stavbu tÄchto strojů. Nebeská Blecha sice létala, ale asi to nebyl letoun pro Å¡irokou laickou veÅejnost, jak zamýšlel H. Mignet. Václav Parýzek, jeden ze stavitelů Nebeské Blechy u nás, napÅÃklad o BleÅ¡e prohlásil: "Nebeská Blecha byla malá, hezká a nebezpeÄná". To, že Nebeská Blecha dokáže létat bez problémů, ale na druhé stranÄ dokazuje Petr Å lechta, jenž provozuje v souÄasnosti jedinou letuschopnou Blechu u nás. Podle nÄj nenà problém v konstrukci Blechy, ale hlavnÄ v pilotovi, který ji ÅÃdÃ.
I když Mignet svou koncepci tandemového letadla dále rozvÃjel, zůstal typ HM-14 jeho nejúspÄÅ¡nÄjÅ¡Ã konstrukcÃ, která se stavà navzdory své povÄsti jeÅ¡tÄ desÃtky let po svém vzniku...
Technický popis
NásledujÃcà popis vycházà z knihy Henriho Migneta a je jasné, že se jednotlivé amatérsky stavÄné stroje vÃce Äi ménÄ v nÄkterých detailech liÅ¡ily. Pokud jsou nÄkteré odliÅ¡nosti známy jsou pak uvedeny u popisů jednotlivých letounků.
DÅevÄná kostra kÅÃdel byla potažena plátnem. KÅÃdla mÄla autostabilnà profil s ostrou nábÄžnou hranou, který navrhl Mignet. Kostra pÅednÃho kÅÃdla se skládala z hlavnÃho a pomocného nosnÃku na nÄž bylo navléknuto 18 žeber. Celek doplÅovala nábÄžná a odtoková liÅ¡ta. PrůbÄžný hlavnà nosnÃk umÃstÄný 300 mm od nábÄžné hrany byl sestaven ze dvou pásnic15 x 60 mm, na konci zúžených, které byly spojeny stojinami z pÅekližky 1,5 mm. UprostÅed a v mÃstÄ ukotvenà lan (1,3 m od osy letounu) byl nosnÃk zpevnÄn vloženými Å¡palÃky. VzepÄtà kÅÃdla bylo plynulé, vytvoÅené průhybem pásnic pÅi sestavovánà nosnÃku tak, aby vzdálenost mezi hornà stranou pásnice a spojnice mezi zdviženými konci byla u pÅednÃho kÅÃdla 230 mm a u zadnÃho 180 mm. Ve skuteÄnosti vÅ¡ak bylo u amatérsky stavÄných strojů prohnutà velmi individuálnÃ. Zadnà pomocný nosnÃk o průÅezu 20 x 20 mm se nacházel 330 mm od odtokové hrany, uprostÅed byl dÄlený a spojený pÅeplátovánÃm v délce 400 mm dvÄmi laÅ¥kami 10 x 20 mm. Žebra byla sestavena z liÅ¡t 6x12 mm a pÅekližkové stojiny 1,5 mm s vyÅezanými odlehÄovacÃmi otvory. DvÄ prostÅednà žebra u pÅednÃho kÅÃdla byla od sebe vzdálena 400 mm, ostatnà pak s rozteÄà 315 mm. V prostoru mezi prostÅednÃmi žebry byla vytvoÅena plocha z pÅekližky 3 mm pro uloženà palivových nádržÃ. Tvar nábÄžné a odtokové hrany byl vybrouÅ¡en z nÄkolika liÅ¡t 6 x 12 mm. Potah kÅÃdla byl seÅ¡it z pásů plátna Å¡irokých 1 m a poté na kostru pÅibit hÅebÃÄky a kolem žeber proÅ¡it konopným provázkem. Celé kÅÃdlo bylo lakováno a hÅebÃÄky se Å¡vy pÅelepeny plátÄnými pásky. PÅednà kÅÃdlo bylo neseno na trubkovém kozlÃku, který byl souÄasnÄ i motorovým ložem. Aby se kÅÃdlo na zemi nesklopilo pilotovi na hlavu bylo drženo v základnà poloze gumovým lanem o průmÄru 12 mm nataženým mezi stÅed nábÄžné hrany a ukotvenà nosného kozlÃku. NÄkteré letounky mÄly dalÅ¡Ã gumové lano vedené od pomocného nosnÃku k hornà Äásti trupu za pilotnÃm prostorem. Zadnà kÅÃdlo mÄlo konstrukci stejnou jako pÅednÃ, jen žeber bylo 12. Bylo volnÄ položeno na trupu a pÅichyceno Å¡roubem. ObÄ kÅÃdla mÄla hloubku 1,4 m. Výztužná lana kÅÃdel byla z ocelového lanka o průmÄru 4,5 mm (pÅednà pár pÅednÃho kÅÃdla) a 4 mm (ostatnÃ), kovánà byla z ocelového plechu 2 mm. Lana ÅÃzenà kÅÃdla mÄla průmÄr 2,4 mm.
SOP mÄla dÅevÄnou kostru potaženu plátnem. NosnÃk kostry byl vyroben z hranolu 20 x 20 mm doplnÄného o pásnice 6 x 12 mm. Na nÄj byla s rozteÄà 200 mm pÅibita žebra z liÅ¡t 6 x 12 mm a s výplnà pÅekližkou 1,5 mm. Odtokovou hranu tvoÅila dÅevÄná liÅ¡ta a jejà spoje s žebry byly zpevnÄny pÅekližkovými rohovnÃÄky. Prostor nosnÃku byl potažen pÅekližkovým pásem 100 mm Å¡irokým a celek pak potažen plátnem. Osa SOP byla uchycena ve dvou bodech a od zadnà hrany trupu byla mÃrnÄ vychýlená dopÅedu. U hornÃho konce trupu byla mezera mezi osou SOP a trupem 10-15 mm a u dolnÃho 40-50 mm. ObÄ ložiska byla kluzná. Hornà bylo vytvoÅeno pomocà kovánà z plechu 2 mm, upevnÄného k hornÃm trupovým podélnÃkům, spodnà v oku na konci vzpÄry V (tvarovaná ocelová trubka o průmÄru 10 mm), která byla kyvnÄ uchycená v kovánÃch na dolnÃch podélnÃcÃch a tvoÅila i souÄást odpruženà ostruhy. Vlastnà osa SOP byla vyrobena z ocelové trubky o průmÄru 21 x 24 s duÅ¡Ã z kulatiny z tvrdého dÅeva.
StÄny trupu byly vyrobeny z pÅekližky o sÃle 3 mm. PÅÃmo na vnitÅnà stÄny trupu byly naklÞeny a pÅibity hÅebÃÄky s rozteÄà 20 mm výztuže ze smrkových hranolků 20 x 20 mm. V bocÃch trupu byly vyÅÃznuty otvory pro kladku ÅÃzenà smÄrového kormidla 20 x 60 mm a pro osu podvozku. VnitÅnà Äást trupu v tÄchto mÃstech mÄla výztuž z pÅekližky 3 mm. Okolà podvozkové osy bylo navÃc zpevnÄno pomocà kovánÃ, obepÃnajÃcÃho boÄnice zespodu, a dalÅ¡Ãch naklÞených hranolků uvnitÅ trupu. PÅepážka za pilotem s rozmÄry 500 x 700 mm mÄla dva odlehÄovacà otvory o průmÄru 250 a 200 mm. Vyrobena byla z pÅekližky 3 mm a pÅÃÄnÄ zesÃlena hranolky, otvory byly lemovány kroužky pÅekližky Å¡ÃÅe 20 mm na celkovou tlouÅ¡Å¥ku 6 mm. StejnÄ provedená polopÅepážka o Å¡ÃÅce 550 mm s otvorem o průmÄru 100 mm byla umÃstÄna pÅed osou podvozku. Tvar pÅednà Äásti trupu byl vyÅezán z desky 20 mm, která tvoÅila hornà hranu pÅÃdÄ. Spodnà hrana pÅÃdÄ byla zpevnÄna naklÞenÃm vždy sedmi pásků 3 mm pÅekližky Å¡irokých 20 mm. Pomocná pÅepážka pÅed pilotem z pÅekližky 6 mm byla vyztužena pÅÃÄkou z desky 20 mm. V zadnà Äásti trupu byla jen jedna pÅepážka z pÅekližky a hranolků ve vzdálenosti 350 mm od pilotnà kabiny. Konec trupu uzavÃral sloupek z tvrdého dÅeva 15 x 40 x 450 mm. PÅed kabinou byl umÃstÄn kozlÃk pÅednÃho kÅÃdla vysoký 600 mm, skládajÃcà se ze dvou vytvarovaných trubek 17 x 20 mm, které byly spodnÃm koncem uchyceny v kovánÃch na hornà stranÄ trupu (rozteÄ 482 mm) a hornÃm koncem spojeny v uzlu, který souÄasnÄ tvoÅil ložisko pro natáÄenà kÅÃdla. K tomuto uzlu vedla také tÅetà pomocná trubka, která byla druhým koncem pomocà kovánà uchycena k motoru. SedaÄka z pÅekližky 6 mm mÄla otvor pro ÅÃdÃcà páku, zespod byla podélnÄ vyztužena pÅiÅ¡roubovanými liÅ¡tami a do trupu byla po obvodu pÅiÅ¡roubována dvanácti vruty. PÅekližková podlaha o sÃle 6 mm vyplÅovala celou pÅÃÄ. ÅÃzenà sestávalo pouze z ÅÃdÃcà páky, která ovládala SOP a naklánÄnà kÅÃdla. ÅÃdÃcà páka byla vyrobena z trubky 24 x 21 mm s duÅ¡Ã z tvrdého dÅeva, mÄla délku 450 mm a na hornÃm konci byl pÅinýtován z 2 mm plechu vytvarovaný hák. Spodnà konec byl pomocà dvou plechových pÅÃložek uchycen na pÅÃÄnou trubku, která procházela boky trupu a vnÄ jej pÅeÄnÃvala o 70 mm. Konce této trubky byly opatÅeny pákami pro ÅÃzenà naklánÄnà kÅÃdla. Osa boÄnÃho naklánÄnà ÅÃdÃcà páky byla 80 mm od spodnÃho konce. Od spodnÃho konce ÅÃdÃcà páky vedla zdvojená ocelová lana pÅes litinové kladky o vnitÅnÃm průmÄru 40 mm ven z trupu a vnÄ trupu pak k ose ostruhy, což byla souÄasnÄ i páka ovládánà SOP. V hornà polovinÄ zadnà Äásti trupu byl prostor pro zavazadla hluboký 440 mm a pÅÃstupný otvorem za pilotem. PÅÃstrojová deska byla vyrobena z pÅekližky 6 mm, která byla vsazena do nástavby z pÅekližky 1,5 mm. SouÄástà nástavby byl i vÄtrný Å¡tÃtek. Celek byl pružnÄ pÅichycen k trupu. Ovládánà pÅÃpusti a pÅedstihu bylo provedeno pomocà páÄek motocyklového typu, které byly uchyceny po levé stranÄ kokpitu vnÄ trupu.
K pohonu se doporuÄovaly motory o výkonu 20-25 k. Vrtule amatérské výroby mÄla průmÄr 1,6 m. Motorové lože se mohlo ukotvit v celkem pÄti zpevnÄných bodech na hornà stranÄ pÅÃdÄ. Osa vrtule mÄla být posazena 100 mm rovnobÄžnÄ nad hornà hranou trupu. DvÄ nádrže paliva byly umÃstÄny v pÅednÃm kÅÃdle mezi prostÅednÃmi žebry. Prvnà byla na 12 litrů a vyplÅovala nábÄžnou hranu po nosnÃk, druhá mÄla objem 22 litrů a uložena byla mezi nosnÃky. Vyrobeny byly z pocÃnovaného nebo mosazného plechu tlouÅ¡Å¥ky 0,5 mm a vybaveny byly plovákovými palivomÄry s ukazately pod spodnà plochou kÅÃdla. Palivové potrubà bylo vyrobeno z mosazných a gumových trubek. Olejová nádrž byla upravena z 2 litrové plechovky a umÃstÄna byla stejnÄ jako nádrže paliva.
PrůbÄžná osa hlavnÃho podvozku o celkové délce 1,2 m byla vyrobena z ocelové trubky 36 x 40 a zpevnÄna vloženÃm trubky 31 x 35 délky 0,8 m. Procházela otvory v bocÃch trupu a jejÃmu otáÄenà v trupu zabraÅoval trn uprostÅed osy o délce 250 mm, který procházel otvorem v trupové polopÅepážce pÅed podvozkem. Odpruženà bylo provedeno svazkem gumového lana o průmÄru 12 mm s Å¡esti prameny na každé stranÄ. Mezi osou a trupovými podélnÃky bylo gumové podloženÃ. Kola hlavnÃho podvozku mÄla rozmÄr 400 až 450 x 100 mm. Kyvná vzpÄra ostruhy byla uchycena 250 mm od konce trupu na spodnà trupové podélnÃky. Pro montáž kovánà byly v tÄchto mÃstech vyÅezány v bocÃch trupu malé otvory zakryté hlinÃkovým plechem o sÃle 0,6 mm. Odpruženà ostruhy bylo pomocà gumového lanka o průmÄru 12 mm, jež procházelo kovánÃm na ose SOP a jeho konce byly sevÅeny mezi dvÄ plechové destiÄky na spodnÃm konci trupu. PÅeÄnÃvajÃcà konce lanka pak byly vtaženy do trupu otvorem o průmÄru 30 mm ve spodnÃm potahu, který byl vzdálen asi 100 mm od konce trupu. Meznà polohy tlumenà urÄovaly dva dorazy z gumových koleÄek navleÄených na osu SOP nad jejÃm hornÃm a pod spodnÃm uchycenÃm. DvÄ ostruhová koleÄka o rozmÄru 140 x 35-40 mm byla snýtována vždy ze dvou vytvarovaných polovin plechu tlouÅ¡Å¥ky 1,5 mm. Osa koleÄek o celkové délce 260 mm ukonÄovala osu SOP a na jejÃch koncÃch (vnÄ koleÄek) byla kovánà pro pÅipojenà lan ÅÃzenà SOP. KoleÄka mÄla rozchod 140 mm a proti jejich vibracÃm byly na osu z vnitÅnà strany navleÄeny vinuté pružiny z ocelového drátu o průmÄru 3 mm.
Technický výkres stroje Karla BÃny
Základnà technické údaje
| RozpÄtà pÅednÃ/zadnà kÅÃdlo: | 6,0/3,9 m |
| Délka: | 4,15 m |
| Výška: | 1,70 m |
| Nosná plocha: | 14,00 m2 |
| Prázdná hmotnost: | 215 kg |
| Vzletová hmotnost: | 305 kg |
| Max. rychlost: | 100 km/h |
| Cest. rychlost: | 75 km/h |
| Dostup: | -- m |
| Dolet: | -- km |
Poznámky: Data platà pro BÃnův letoun [2] s motorem Orion, pro kbelský letoun [10] se uvádà délka 3,87 m a rozpÄtà zadnÃho kÅÃdla 4,03 m.
Nebeské Blechy v naÅ¡ich konÄinách
VÅ¡echny Nebeské Blechy v Äeskoslovensku byly stavÄny amatérsky â továrnÄ vyrobená Blecha se k nám nedostala. Z toho plyne, že prakticky každá se vÃce Äi ménÄ odliÅ¡ovala od originálu, který popisoval Henri Mignet ve své knize. Jelikož byly Blechy Äasto stavÄny opravdu âna kolenÄâ, zůstane nám pÅesný poÄet pokusů patrnÄ navždy utajen. Kniha vyÅ¡la u nás v dostateÄném nákladu v nÄkolika vydánÃch a mohl si ji koupit kdekdo. Jak již ale bylo uvedeno výše, jeÅ¡tÄ pÅed vydánÃm knihy vydalo ÃstÅedà MLL prohlášenÃ, že nebude podporovat stavbu tÄchto letadélek a tak se do stavby pouÅ¡tÄli opravdu jen amatéÅi bez oficiálnà podpory. Pokud se tedy takový osamÄlý amatér po pÅeÄtenà etuziasticky napsané knÞky dostateÄnÄ nadchl a zaÄal sám stavÄt doma v kůlnÄ, nemuselo to ani blÃzké okolà vÄdÄt. Pokusů o stavbu tedy patrnÄ bylo mnoho. Jen málo z nich vÅ¡ak dotáhli jejich stavitelé až do konce a z nich jen nÄkolik se pak dostalo skuteÄnÄ do vzduchu.
V následujÃcÃm pÅehledu jsem se pokusil shrnout vÅ¡echny zatÃm známé dokonÄené Nebeské Blechy i jen pokusy o stavbu Blech v Äechách a bývalém Äeskoslovensku od tÅicátých let dvacátého stoletà až po souÄasnost. Äasto se jedná jen o velmi kusé informace a nenà vylouÄeno, že se v nÄkterých pÅÃpadech může jednat o jeden a ten samý stroj. Pro pÅehlednost jsou jednotlivá letadélka oÄÃslována, pÅiÄemž ÄÃslovánà je náhodné a nemá s niÄÃm jiným žádnou dalÅ¡Ã souvislost.
| Ozn. | Popis | Prameny |
| [1] | JednÃm z prvnÃch, kdo se u nás pustil do stavby Nebeské Blechy, byl JindÅich HniliÄka z Lysé nad Labem. JindÅich HniliÄka se rovnÄž podÃlel na vydánà Äeského pÅekladu Mignetovy knihy, ÄÃmž znaÄnou mÄrou pÅispÄl k dalÅ¡Ã popularizaci Blech u nás. Stavbu finanÄnÄ podporovala nábytkáÅská firma BratÅi Alois a Václav RubeÅ¡ové. Blecha byla dokonÄena v roce 1935 a již 25.8.1935 s nà J. HniliÄka mÄl vystupovat na leteckém dnu poÅádaném MLL RakovnÃk na letiÅ¡ti v Doubravách. PÅi neveÅejné zkouÅ¡ce v sobotu se vÅ¡ak objevily nÄjaké problémy, takže v nedÄli se programu leteckého dne neúÄastnil. HniliÄkovu Blechu pohánÄl hvÄzdicový motor Salmson AD-3 o výkonu 12-18 k. Hornà Äást pÅÃdÄ byla kryta duralovým plechem a zadnà kÅÃdlo mÄlo mÃt rozpÄtà jen 3 m(?). Z velmi nekvalitnà fotografie v KV 1960, Ä. 25 se vÅ¡ak zdá, že rozpÄtà zadnÃho kÅÃdla nebylo menÅ¡Ã než obvykle. |
(01) str.83 KV 1960/25/25 L+K 1967/16/635 |
| [2] | DalÅ¡Ãm z průkopnÃků a velkých propagátorů Nebeské Blechy u nás byl Karel BÃna z Ãstà nad OrlicÃ. Narodil se 3.7.1903 v severoÄeské BÃlinÄ. VyuÄil se mlynáÅem a v Ãstà nad Orlicà se usadil v roce 1929, kde provozoval v pÅÃzemà svého domu obchod. Jeho velkou zálibou byly rovnÄž motocykly a ochotnicky hrál divadlo.
Svou prvnà Blechu si vÅ¡ak K. BÃna nepostavil sám, ale objednal si ji u ústeckoorlické truhláÅské dÃlny Alois a Karel Äerný. ZámeÄnické práce provedl Mikuláš Doubrava. Práce na zakázce byly oficiálnÄ zahájeny 2.1.1935 a letoun byl hotov na pÅelomu bÅezna a dubna 1935. Motor Renault-Clerget o výkonu 14 k, který zakoupil K. BÃna od LudvÃka KratochvÃla, byl zabudován bÄhem dubna a kvÄtna. Prostor pod motorem byl od pÅÃdÄ až ke kabinÄ plynule kapotován. ZkouÅ¡ky letounu zapoÄaly koncem kvÄtna a byly ukonÄeny 26.6.1935 haváriÃ. Po opravÄ byl letoun pÅevezen do Vysokého Mýta, kde se v srpnu a záÅà K. BÃna postupnÄ s HM-14 uÄil létat. DÃky slabému motoru se vÅ¡ak jednalo jen o krátké lety v pÅÃmém smÄru. Poté byla Nebeská Blecha pÅestÄhována do hangáru MLL v Äeské TÅebové, kde zůstala až do roku 1938. MezitÃm vÅ¡ak K. BÃna provedl na svém letounku zásadnà konstrukÄnà zmÄny. Kdy pÅesnÄ se tak stalo nenà pÅesnÄ známo, ale doÅ¡lo k tomu zÅejmÄ právÄ v Äeské TÅebové v roce 1936. Pevné zadnà kÅÃdlo bylo upraveno na Åiditelné s opaÄnou výchylkou než kÅÃdlo pÅednÃ. Odtoková hrana zadnÃho kÅÃdla dostala výÅez a celé kÅÃdlo bylo zdviženo o 40 mm nad trup a uchyceno pod pÅednÃm nosnÃkem otoÄnÄ na Äepu. Celá montáž zadnÃho kÅÃdla se ponÄkud posunula vzad. Ze pÅednÃho kÅÃdla zmizelo kauÄukové lano a novÄ byla k ÅÃzenà použita dvojice táhel. ObÄ kÅÃdla byla vzájemnÄ propojena lany, takže výchylka pÅednÃho kÅÃdla se souÄasnÄ pÅenášela také na kÅÃdlo zadnÃ. Základnà nastavenà pÅednÃho kÅÃdla bylo +2°, zadnÃho +4°. Výchylky kÅÃdel pak Äinily +11° a -2° u pÅednÃho, respektive +7° a -1° u zadnÃho kÅÃdla. Válku pÅeÄkalo letadlo uloženo v zahradnÃm domku K. BÃny v Ãstà nad OrlicÃ. Po válce Karel BÃna do letadla zabudoval motor KDF o výkonu 28 k s ÅetÄzovým reduktorem do pomala. ÅetÄz se vÅ¡ak hned pÅi prvnà zkouÅ¡ce pÅetrhl a k dalÅ¡Ãm pokusům s tÃmto motorem již nedoÅ¡lo. Po únorovém pÅevratu bezpeÄnostnà orgány nÄkolikrát zabavily (a zase vrátily) K. BÃnovi z neletuschopné Blechy vrtuli. Byl mu odebrán letecký průkaz a zakázán vstup na letiÅ¡tÄ. Problémy se státnÃmi úÅady vyvrcholily pro Karla BÃnu v roce 1959 zestátnÄnÃm jeho domu a odsouzenÃm ve skupinovém procesu k nepodmÃnÄnému trestu, ze kterého si naÅ¡tÄstà dÃky amnestii odbyl jen ÄtyÅi mÄsÃce. Nebeská Blecha byla mezitÃm odstavena až do roku 1966, kdy jej K. BÃna nabÃdl NárodnÃmu technickému muzeu. NTM vÅ¡ak požadovalo, aby Blecha byla letuschopná. K. BÃna tedy sehnal a zabudoval do Blechy motor Orion LL 30 o výkonu 30 k. Takto byl stroj zalétán 14.8.1967. VÅ¡echny lety v okolà letiÅ¡tÄ vÅ¡ak odpilotoval Josef Habrman a Karel BÃna již jen ve své BleÅ¡e pózoval pro fotografy a filmaÅe. Lety byly samosebou provádÄny tak nÄjak naÄerno a ukonÄila je dalÅ¡Ã havárie, když Blecha skonÄila po vysazenà motoru na zádech v poli. Po opravÄ byl letoun 15.5.1968 pÅevezen do NTM Praha, kde byla zavÄÅ¡ena až do roku 2006, kdy bylo muzeum z důvodu rekonstrukce na nÄkolik let uzavÅeno. Po rekonstrukci NTM se letoun do expozice nevrátil a v souÄasné dobÄ Äeká na restaurovánÃ. Zbývá popsat nÄkolik dalÅ¡Ãch technických odliÅ¡nostà BÃnovy Blechy. KÅÃdla majà oproti původnà HM-14 pozmÄnÄný klenutý profil, zadnà kÅÃdlo mÄlo rozpÄtà 3,9 m. NosnÃky obou kÅÃdel jsou rovné až po kovánà výztužných lan a prohnutà konců zaÄÃná až za kovánÃm. Hornà kÅÃdlo je posazeno znatelnÄ výše, než popisoval Mignet. V kÅÃdle jsou umÃstÄny dvÄ palivové nádrže o celkovém obsahu 30 litrů. Palubnà deska obsahuje rychlomÄr, výškomÄr, otáÄkomÄr, tlakomÄr oleje, podélný kapalinový sklonomÄr, pÅÃÄný kuliÄkový sklonomÄr a dva elektrické spÃnaÄe. Kola s hlinÃkovými disky majà rozmÄru 450 x 100. SmÄrové kormidlo má oblejÅ¡Ã tvar a vÄtÅ¡Ã hloubku. |
(02) str.128-136 L+K 1982/10/372-373
|
| [3] | V Plzni se zabýval Nebeskou Blechou Älen ZápadoÄeského aeroklubu a konstruktér Å kodových závodů Vilém KubÃk, narozen 13.4.1904 v New York City. Se stavbou se poÄÃtalo v ZA v roce 1936. V. KubÃk vÅ¡ak tragicky zahynul již 14.4.1936 pÅi havárii Pragy E-114.21 OK-AZO. V každém pÅÃpadÄ vÅ¡ak nÄjaká Nebeská Blecha v Plzni byla. V knize Letectvà a mÄsto PlzeÅ je zachycena s plzeÅským pilotem Jaroslavem Doubkem v kabinÄ. Je vybavena motorem Salmson AD-3 a balónovými koly. ÃdajnÄ Å¾lutÄ natÅená Nebeská Blecha se po roce 1937 v Plzni již nenacházela. Vzhledem k tomu, že byl k pohonu použit motor Salmson AD-3, nabÃzà se myÅ¡lenka, že se snad mohlo jednat o původnà letounek postavený J. HniliÄkou [1]. Žádný důkaz vÅ¡ak pro to neexistuje, a proto je to jen niÄÃm nepodložená domnÄnka. |
(01) str.83,114,475 |
| [4] | Kolem roku 1936 postavil Nebeskou Blechu Richard Sýkora z Výškovic. Letadélko pak pÅedal do MAK Ostrava. Jeho upravený motocyklový motor BMW s vrtulà o průmÄru 1,6 m pak byl po létech použit pÅi rekonstrukci Nebeské Blechy [10] v Leteckém muzeu Kbely. | L+K 1982/9/348 |
| [5] | Nebeskou Blechu postavil a provozoval fotbalista A.C. Sparty Jaroslav BouÄek. JeÅ¡tÄ v Å¡edesátých letech mÄl zbytky letadla na půdÄ. | KV 1960/25/24 |
| [6] | V roce 1937 vyrobila motorárna Josef PejÅ¡ek a spol. v Kralupech nad Vltavou dvouválec J.P.K o výkonu 20 k pro pohon Nebeské Blechy. Motor byl pak zabudován do HM-14 z Ãstavu pro zvelebovánà živnostÃ. Jelikož nejsou známy žádné dalÅ¡Ã podrobnosti, mohlo se jednat i o letounek zde již uvedený a Ãstav pro zvelebovánà živnostà mohl jen sprostÅedkovat nákup motoru(?). |
(01) str.83 L+K 1982/9/348 |
| [7] | Kolem roku 1936 zaÄal se stavbou Nebeské Blechy pan Libor Filip (narozen 21.7.1921) z Panenského Týnce. DokonÄil trup, kostru zadnÃho kÅÃdla, nosnÃk a žebra kÅÃdla pÅednÃho a ÄásteÄnÄ SOP. Trup byl vystaven v roce 1965 na výstavÄ uspoÅádané ke 20. výroÄà založenà Aeroklubu Slaný a v roce 1968 také na plese Aeroklubu Slaný. NÄkdy v osmdesátých letech zkouÅ¡el L. Filip se synem pevnost nosnÃku tak, že podložili oba jeho konce a stoupli si spoleÄnÄ doprostÅed. NosnÃk bez problémů vydržel. Pan Filip zemÅel v roce 2001, ale dÃly rozestavÄného letounku dodnes uchovává na nÄkolika mÃstech v Panenském Týnci jeho syn, rovnÄž Libor Filip. | L+K 1966/3/2.str.ob. PÅÃpis autorovi od Libor a Filipa ml., Panenský Týnec |
| [8] | V Banské Bystrici postavili Nebeskou Blechu Jozef KalnoviÄ a Václav Kunc. Václav Kunc byl vedoucÃm autodÃlny firmy Bratia Mayer v Radvani. Se stavbou pomáhalo i nÄkolik mladých nadÅ¡enců jako Ján Martinec, Václav Hrobský, Palo Sumrák a dalÅ¡Ã. Stavbu zahájili v Äervnu 1938 a již koncem záÅà byl letounek hotov. K pohonu byl nejprve použit dvouválcový motor Tatra, který vÅ¡ak byl pÅÃliÅ¡ slabý. V roce 1939 byl do letounu zabudován ÄtyÅválcový motocyklový motor Henderson o výkonu asi 32 k a letadélko bylo vystaveno na leteckém dni na letiÅ¡ti Tri duby. Letadlo nikdy nevzlétlo a bylo s nÃm provádÄno jen pojÞdÄnà na náhornà rovinÄ v Selciách a loukách pod Kopou mezi Majerom a Å alkovou. | L+K 1967/16/635 pÅÃpis autorovi od Ladislava Vejvody, MÄlnÃk |
| [9] | V letech 1938-39 stavÄli na Slovensku svou Nebeskou Blechu pod oznaÄenÃm MiTrPu studenti J. Trnovský a MiloÅ¡ MiÄÃk. Na stavbÄ se zÅejmÄ podÃlel i JaromÃr Schindler. OznaÄenà MiTrPu znaÄilo zkratku MiÄÃk-Trnovský-Pou du Ciel. NedokonÄený letoun byl vystaven na studentském plese. Letoun byl vybaven motorem vlastnà konstrukce. BÄhem pojÞdÄcÃch zkouÅ¡ek se pÅevrátil na záda a doÅ¡lo ke zlomenà kÅÃdla. Nové kÅÃdlo již do okupace nestaÄili vyrobit. Poté si jej odvezl Trnovský, ale nedokonÄil jej. |
L+K 1972/10/370 L+K 1982/9/348 |
| [10] | Letadlo HM-14 stavÄli kolem roku 1940 bratÅi Chocholové s pÅÃtelem Gakenem v Zásmukách. K pohonu mÄl sloužit motor KDF. Äásti nedokonÄeného letadla byly po létech použity pro rekonstrukci Nebeské Blechy v Leteckém muzeu Kbely. KÅÃdla byla nalezena v Zásmukách u Kostelce nad Äernými Lesy, trup a smÄrovku mÄl Josef Chochola ve VÅ¡etatech. Motor BMW o výkonu 25 k daroval i s vrtulà o průmÄru 1,6 m ze své bývalé Blechy [4] Richard Sýkora z Ostravy. V roce 1969 byla rekonstrukce dokonÄena a letadlo vystaveno v Leteckém muzeu Kbely. V muzeu byl do letadla zabudován rychlomÄr, výškomÄr, podélný sklonomÄr a pÅÃÄný sklonomÄr. |
L+K 1969/17/648 L+K 1982/9/348, 10/372 |
| [11] | BÄhem války postavila Nebeskou Blechu skupina aktivistů působÃcà na strojnà průmyslovce v Banské Bystrici. Ve skupinÄ pracovali Anton KraloviÄ, Aladár Adamec, Jozef Revallo, Milan LesÃk a bratÅi Július a Viliam Hudecovi. Pohon Nebeské Blechy zajiÅ¡Å¥oval motor Persy zÃskaný z havarovaného Zlinu Z-XII.157, ze kterého byly použity i dalÅ¡Ã dÃly. Letadélko bylo vystaveno zaÄátkem kvÄtna 1941 na propagaÄnà výstavÄ v Banské Bystrici.
Na tomto mÃstÄ si dovolÃm trochu úvah. PodÃváme-li se na dostupné údaje o slovenských Blechách [8], [9] a [11] vypadá to na prvnà pohled jako tÅi samostatné pÅÃbÄhy. PÅesto se mi nezdá, že by v dobÄ nÄkolika let vznikly v Banské Bystrici tÅi Nebeské Blechy. Od pana Ladislava Vejvody jsem dostal fotografii, na které je údajnÄ Blecha Václava Kunce [8]. PÅesto se zdá, že na webových stránkách AK Banská Bystrica se na fotografiÃch pÅed tÃm samým letounkem pohybujà lidé uvedenà u Blechy [11]. A do tÅetice - ona Blecha MiTrPu, kterou stavÄl MiloÅ¡ MiÄÃk: JaromÃr Schindler vzpomÃná v L+K 1972/10, že svůj prvnà kluzák svavÄli s MiÄÃkem v roce 1937 v Banské Bystrici v autodÃlnÄ bratÅà Mayerů, kde pracoval i Václav Kunc, opÄt autor oné Blechy [8]. Jsou to jen náhody? PodaÅilo se mi spojit jen s jednÃm pamÄtnÃkem panem Aloisem SuroviÄem. Ani ten ale do problému nedokázal vnést svÄtlo, neboÅ¥ pÅiÅ¡el na letiÅ¡tÄ v Banské Bystrici jako modeláŠaž v roce 1942 a to zde již urÄitÄ Å¾Ã¡dná Blecha nebyla... Také jemu se ale nezdá, že by Blech v Banské Bystrici bylo tolik. |
L+K 1998/4/216-217 |
| [12] | DalÅ¡Ã Blecha byla tajnÄ rozestavÄna za okupace absolventy letecké průmyslovky M. Brodským a S. Noskem. Zcela dokonÄena pak byla až po válce v Liberecké Vojenské odborné letecké Å¡kole pro letecké mechaniky (VOÅ LM), kde oba sloužili u 1. letky instruktorů. Původnà amatérský dvouválec byl pÅÃliÅ¡ slabý, tak byl do letounu zabudován Walter Mikron, který aktéÅi âzÃskaliâ pÅi stÄhovánà materiálu z Grunau. S takto silným motorem se z malého letadélka údajnÄ stal životu nebezpeÄný stroj. Major Äervenka po absolvovánà zalétávacÃho letu dalÅ¡Ã lety zakázal. Zákaz byl vÅ¡ak tajnÄ poruÅ¡ován, a proto major zakroÄil podruhé, motor zabavil a tÃm provoz âzávodnÃâ Blechy ukonÄil. |
www.aeroklub-liberec.cz/historie-1945-1949 KV 1960/25/25 |
| [13] | Po válce zaÄal stavÄt ve ValticÃch Nebeskou Blechu VladimÃr JanÃk. Stavbu své Nebeské Blechy vÅ¡ak vzhledem k neklidné dobÄ nedokonÄil. VladimÃr JanÃk se narodil v roce 1925 v UžhorodÄ a jeÅ¡tÄ pÅed válkou celá rodina pÅesÃdlila na Jižnà Moravu. Jako dlouholetý zamÄstnanec Letu Kunovice cestoval po celém svÄtÄ a jeho velkou zálibou bylo také fotografovánÃ. Na jeho fotografie lze narazit ve starÅ¡Ãch ÄÃslech Äasopisů KÅÃdel Vlasti a LetectvÃ+kosmonautika. | AH 2010/5/40 |
| [14] | Nebeskou Blechu postavil Václav Parýzek ze Skály u ProtivÃna. Václav Parýzek se narodil v roce 1925 v LeneÅ¡icÃch u Rané a byl vyuÄený truhláÅ-karosáÅ. Svou Blechu dokonÄil v letech 1945-46. Pohon zajiÅ¡Å¥oval motor KDF VW s vrtulà vlastnà výroby. Létal s nà až do roku 1950. Poté mu bylo letadélko zabaveno Státnà BezpeÄnostà a zmizelo neznámo kam. | L+K 1996/14/890 Osobnà sdÄlenà p. Chvosta, Strunkovice |
| [15] | Po válce dokonÄoval svůj letounek, inspirovaný HM-14, mechanik Äeskoslovenských aerolinià Jan Äech. | L+K 1982/9/348 |
| [16] | Nebeskou Blechu stavÄl ve ZdicÃch také známý letecký publicista Jaroslav Zazvonil spolu s J. HrdliÄkou. Pro letadlo vÅ¡ak nesehnal motor a vrtuli mÄl upravenu jen na Å¡lapacà pohon. | KV 1960/25/24 L+K 1982/9/348 |
| [17] | V osmdesátých letech postavili Nebeskou Blechu JindÅich Zimák a Josef Brychta. K pohonu byl použit motor Trabant i s vrtulà z bývalého letounu MK-1 Kocour. Jako ostruha bylo použito bantamové koleÄko mÃsto Mignetem doporoÄovaným plechovým dvoukoleÄkem. Tento detail způsobil, že Blecha pÅi pozemnÃch zkouÅ¡kách nedržela smÄr a letoun se nikdy do vzduchu nevznesl. Po pokusech o vzlet na letiÅ¡ti v Konojedech u StÅÃbrné Skalice byl letounek rozebrán a uložen na půdÄ. Kolem roku 2007 jej koupil Tomáš Kahoun, jenž jako žák základnà školy pÅi stavbÄ Blechy pomáhal. Rekonstruoval jej pro výstavnà úÄely u firmy BMZ a takto by mÄl být vystaven v BeneÅ¡ovÄ. Letoun má výztužná lana nahrazena vzpÄrovým systémem a obÄ kÅÃdla jsou spoleÄnÄ ÅÃzena pomocà táhel podobnÄ, jako u Blechy K. BÃny [2]. | AH 2008/1/17 |
| [18] | V devadesátých letech si postavil Nebeskou Blechu pilot ÄSA Stanislav Fiala. Jeho Blecha se vyznaÄovala demontovatelnými konci pÅednÃho kÅÃdla a obÄ kÅÃdla byla rovnÄž Åiditelná systémem lan a táhel. V únoru 1995 byla tato Blecha vystavena na pražské výstavÄ Vzduch je naÅ¡e moÅe a v roce 1999 ji bylo možno vidÄt v JihlavÄ. |
PÅÃpis autorovi od Jan Jakuba Kühnla |
| [19] | Druhá Nebeská Blecha Karla BÃny. Nenà pÅesnÄ známo, kdy ji zaÄal stavÄt, ale koncem Å¡edesátých let o nedokonÄený stroj projevil zájem jiný nadÅ¡enec Josef Trojan ze Spojilu u Pardubic. Letounek byl do Spojilu z Ãstà nad Orlicà pÅestÄhován až po smrti Karla BÃny (Karel BÃna zemÅel v roce 1971). J. Trojan sám ale dokonÄil jen smÄrové kormidlo. NedostavÄný stroj byl koncem srpna 1999 vystaven na sletu ultralehkých a sportovnÃch letadel v Ãstà nad Orlicà a dodnes jej má Josef Trojan uložen doma na půdÄ. | PÅÃpis autorovi od Josefa Habrmana |
| [20] | V roce 2006 si osobnÄ zalétal na Plané svou novÄ postavenou Nebeskou Blechu Petr Å lechta z Jaronic u Äeských BudÄjovic. Pracoval v různých podnicÃch jako konstruktér motorů a dlouhá léta působil jako plachtaÅský instruktor. Stavbu realizoval doma ve svém bytÄ a snažil se pÅi tom co nejvÃce držet Mignetovy knihy. RozpÄtà pÅednÃho kÅÃdla je zvÄtÅ¡eno na 6,6 m a z důvodu prosedánà potahového plátna byla pÅidána ve stÅednà Äásti nábÄžné hrany pÅednÃho kÅÃdla položebra. V opÄradle sedadla je 15 cm silná polystyrénová deska, dÃky nÞ sedà pilot v té správné poloze, vzhledem k tÄžiÅ¡ti letounu. PÅÃstrová deska je osazena výškomÄrem, variometrem, kompasem a trubicovým rychlomÄrem zhotoveným pÅesnÄ dle návodu H. Migneta. Kladky a dalÅ¡Ã komponenty ÅÃzenà byly použity ze starého vÄtronÄ. K pohonu sloužà upravený motor Trabant. Palivová nádrž na 12 litrů v pÅednÃm kÅÃdle je plnÄna tlakovÄ hadiÄkou vyvedenou na spodnà stranÄ kÅÃdla. Kola hlavnÃho podvozku majà rozmÄr 400 x 100 mm. Jako tlumiÄ výfuků posloužila polnà láhev z prvnà svÄtové války. Svou Blechu provozoval Petr Å lechta k plné spokojenosti na BÅehovÄ 2 km od Jaronic. Má na nà nalétáno asi 20 hodin bÄhem tÅiceti startů. Pro pozemnà pÅesun své Blechy použÃvá Petr Å lechta rovnÄž stylové dopravnà prostÅedky â Tatru 57 z roku 1932, pÅÃpadnÄ Blechu tahá v závÄsu za pÅedváleÄným bicyklem známé francouzské firmy Gnôme Rhône. Létánà prozatÃm ukonÄila pozemnà nehoda, když se pÅi transportu Blechy utrhla tažná oj a pÅi následné havárii bylo poÅ¡kozeno kÅÃdlo. PÅi opravÄ vyrobil pan Å lechta nové pÅednà kÅÃdlo s mÃrnÄ upraveným profilem v jeho nábÄžné Äásti (plynulé zvÄtÅ¡enà o pÅibližnÄ 2 cm), takže mohla být vynechána dÅÃvÄjÅ¡Ã položebra. Vypadá to, že se jeho Nebeská Blecha opÄt objevà brzy na obloze. | Osobnà sdÄlenà Petr Å lechta |
| [21] | V roce 1937 stavÄli Nebeskou Blechu Älenové MLL Louny, což údajnÄ dokládá pÅipojená fotografie, která mÄla být poÅÃzena na dvoÅe lounského pivovaru. Podle svých vzpomÃnek stavÄl pÅed válkou Nebeskou Blechu Jan Zeibert spolu s Jardou KokÅ¡em. Jan Zeibert pocházel z LeneÅ¡ic u Loun a v roce 1937 se stal nejmladÅ¡Ãm Äeskoslovenským plachtaÅem. Je možné, že na snÃmku je právÄ jejich Blecha. Dle sdÄlenà pracovnÃků OblastnÃho muzea v Lounech se ale témÄÅ urÄitÄ o pivovar v Lounech nejedná... |
PÅÃpis autorovi od Ladislava Vejvody, MÄlnÃk; (04) str.42 ; PÅÃpis autorovi z oblastnÃho muzea v Lounech |
| [22] | Kostru kÅÃdel nedokonÄené Blechy vlastnà pan Jaroslav Hausner z Mostu, který ji zÃskal po smrti svého stavitele. | PÅÃpis autorovi od Jan Jakuba Kühnla |
Jak z uvedeného pÅehledu plyne, tak prokazatelnÄ létaly jen ÄtyÅi Blechy [2], [12], [14] a [20] a u dalÅ¡Ãch tÅà [1], [3], [5] to snad můžeme pÅipustit. Ostatnà Blechy se dostaly buÄ jen k pozemnÃm zkouÅ¡kám a nebo zůstaly nedokonÄeny.
Nebeskými Blechami se nechali inspirovat také amatérÅ¡tà stavitelé pÅi návrhu svých vlastnÃch konstrukcÃ. NapÅÃklad již zmÃnÄný Václav Parýzek dokonÄil v roce 1996 svůj dalÅ¡Ã letounek již klasického uspoÅádánà s jednÃm kÅÃdlem a ocasnÃmi plochami, který vÅ¡ak konstrukcà trupu jakoby z oka vypadl Nebeské BleÅ¡e.
Odkaz Nebeských Blech lze nalézt také v konstrukci A. Kurfirta z Josefova. Ten použil naopak z původnà Blechy koncepci i konstrukci tandemových kÅÃdel a zcela novÄ navrhl trup s podvozkem.
PodÄkovánÃ
Na závÄr musÃm podÄkovat vÅ¡em, kdož mi ochotnÄ pomáhali se shánÄnÃm informacà a hlavnÄ kontaktů na pamÄtnÃky. Omlouvám se, že nevypÃÅ¡i podÄkovánà každému jednotlivÄ, protože by to byla opravdu dlouhá Åada a mnohdy vlastnÄ ani neznám jména tÄchto ochotných lidÃ.
ZároveÅ prosÃm vážené ÄtenáÅe, majÃ-li nÄjaké dalÅ¡Ã informace o naÅ¡ich Nebeských Blechách, nechÅ¥ se o nÄ se mnou podÄlÃ.
Prameny
- (01) HanuÅ¡ Salz: Letectvà a mÄsto PlzeÅ, 2. Äást, 1924-1939; AK PlzeÅ-Letkov 2007
- (02) Josef Havel: Z historie létánà v Ãstà nad OrlicÃ; OFTIS 1997
- (03) Henri Mignet: Letecký sport â proÄ a jak jsem si postavil Nebeskou Blechu
- (04) Ladislav Vejvoda: VzpomÃnky na Ranou Jana âCájiâ Zeiberta; AK Raná 2012
- KÅÃdla vlasti 1960/25 (Jaroslav Zazvonil: Rub a lÃc â o Nebeských Blechách u nás)
- LetectvÃ+kosmonautika 1967/16 (Jaroslav Zazvonil: Letadla z klubových letiÅ¡Å¥)
- LetectvÃ+kosmonautika 1969/17 (Šárka Navrátilová: Blecha na výstavÄ)
- LetectvÃ+kosmonautika 1972/10 (medailónek ing. JaromÃra Schindlera)
- LetectvÃ+kosmonautika 1982/9,10 (Pavel Sviták: HM-14 neboli Nebeská Blecha)
- LetectvÃ+kosmonautika 1998/4 (ing.Ladislav Virág: Otec svahohého lietania)
- Aero Hobby 2008/1 (Petr Kolmann: Nebeská Blecha opÄt v plné kráse)
- Aero Hobby 2010/5 (Albert Orlita: S fotoaparátem a vercajkem po svÄtÄ)
- http://en.wikipedia.org/wiki/Henri_Mignet
- http://www.aeroklub-liberec.cz/historie-1945-1949
![Nebeská Blecha [2] Karla BÃny v roce 1967. V kabinÄ Karel BÃna, u vrtule Josef Habrman.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-8.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 45 kB)")
![Nebeská Blecha [2] Karla BÃny v NárodnÃm technickém muzeu v Praze](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-9.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 143 kB)")
![Nebeská Blecha [3] focená v Plzni.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-10.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 108 kB)"){kind=small}
![Kbelská Blecha [10]](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-11.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 128 kB)")
![Liberecká Blecha [12] s motorem Walter Mikron](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-12.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 86 kB)")
![Nebeská Blecha [8] postavená v Banské Bystrici.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-13.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 80 kB)")
![NedokonÄená druhá Nebeská Blecha [19] Karla BÃny v drženà Josefa Trojana ve Spojilu u Pardubic](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-14.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 146 kB)")
![Druhá BÃnova Blecha [19] ve Spojilu u Pardubic.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-15.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 145 kB)")
![RozestavÄná Blecha [21] stavÄná pÅed válkou údajnÄ v Lounech.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-16.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 30 kB)")
![Václav Parýzek ve své nedokonÄené BleÅ¡e [14].](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-2.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 77 kB)"){kind=small}
![Nebeská Blecha [14] Václava Parýzka.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-4.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 131 kB)")
![Blecha [18] Stanislava Fialy zachycená v JihlavÄ.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-17.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 101 kB)")
![Blecha [18] Stanislava Fialy v JihlavÄ.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-18.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 116 kB)")
![Nebeská Blecha [20] Petra Å lechty v letu.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-5.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 138 kB)")
![Petr Å lechta se svou Blechou [20].](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-6.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 118 kB)")
![Motor Orion na stroji [2] Karla BÃny.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-19.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 117 kB)")
![Motor Orion na stroji [2] Karla BÃny.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-20.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 129 kB)")
![PÅÃstrojová deska Blechy [2] Karla BÃny.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-21.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 113 kB)")
![Detail ostruhy a pÅevodů ÅÃzenà zadnÃho kÅÃdla â Blecha [2] Karla BÃny.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-22.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 92 kB)")
![PÅÃstrojová deska kbelského letounu [10].](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-23.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 123 kB)")
![PÅevody ÅÃzenà a odpruženà pravého podvozkového kola kbelské Blechy [10].](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-24.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 109 kB)")
![Detail ostruhy Nebeské Blechy [10] v leteckém muzeu Kbely.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-25.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 80 kB)")
![PÅÃstrojová deska Blechy [20] Petra Å lechty s amatérsky vyrobeným rychlomÄrem a variometrem.](../obrazky/mignet-hm-14-pou-du-ciel/mignet-hm-14-pou-du-ciel-7.jpg "KliknÄte pro zvÄtÅ¡enà (Obrázek .jpg, velikost: 143 kB)")