Iljušin Il-62

Čtyřmotorový Iljušin Il-62 byl první sovětský dopravní proudový letoun s dlouhým doletem. Vznikl jako náhrada za Tupolevy Tu-114 pro mezikontinentální lety. Již na první pohled je podobný britskému Vickersu VC-10 (proto se mu také na západě hanlivě přezdívalo VC – tenskij). Byl to však velmi úspěšný letoun, který svým významem VC-10 překonal, sloužil mimo jiné i u našich ČSA. Ve značení NATO obdržel jméno Classic.

Vznik

Iljušin Il-62 tedy vznikl v šedesátých letech minulého století jako náhrada za turbovrtulové Tu-114. Poprvé vzlétl 3. ledna 1963, ještě s motory Lyulka AL7 (75kN). Aeroflot převzal první „dvašedesátku“ do zkušebního provozu 10. března 1963 a zahájil s ním lety s poštou na trati Moskva – Chabarovsk. První let s cestujícími se uskutečnil 10. 3. 1967 na linkách Moskva – Chabarovsk a Moskva – Novosibirsk. Na mezinárodní linku byl poprvé Il-62 nasazen 15. 9. 1967, když u příležitosti Světové výstavy v Montrealu létal z Moskvy do Montrealu.

Výroba, služba

Celkem bylo postaveno kolem 230 strojů Il-62, přes 75 jich bylo exportováno. Prvním zákazníkem byl sovětský Aeroflot, v sedmdesátých letech proto „dvašedesátky“ ovládaly většinu jeho dálkových spojů do Ameriky, Asie i Afriky. Zanedlouho se Il-62 dostaly i do služeb několika východoevropských aerolinií, například Tarom, LOT nebo naše ČSA. Od roku 1971 se pak vyráběla zmodernizovaná verze M, která se stala nejrozšířenější. Odebraly ji mj. ČSA, Tarom, Interflug, kubánská Cubana, severokorejská Air Koryo a několik dopravců z rozvojových nebo spřátelených zemí např. Egyptair. Poslední verzi MK provozoval Aeroflot a polský LOT. Sériová výroba probíhala do roku 1980, ale ještě v roce 1996 převzala zcela nový Il-62M ruská společnost Aviaenergo. Definitivně skončila výroba Il-62 až v roce 1999. Kromě několika provozovatelů v zemích bývalého SSSR slouží Iljušiny také u Air Koryo (KLDR – Severní Korea) a Cubana de Aviacion (Kuba).

Il-62M

Modernizovaný Il-62M se odlišoval především instalací výkonnějších a ekonomičtějších motorů Solovjev D-30, které nahradili původní Kuzněcovy NK-8, zvýšenou maximální vzletovou hmotností ze 155 t na 165 t a počtem pasažerů – 174 oproti původním 186. Poprvé byl představen v Paříži roku 1971 a do služby vstoupil o tři roky později.

Il-62MK

Iljušin Il-62Mk byl poprvé představen v roce 1978. Byl určen pro 195 cestujících a oproti Il-62M unesl o 2000 kg nákladu více. Konstrukčně se lišil pouze zesílenou konstrukcí křídla.

Il-62 u ČSA

Druhá polovina šedesátých letech byla ve znamení uvolnění politiky orientované na Sovětský svaz, proto když ČSA potřebovaly nový stroj pro dálkové tratě, mělo být zakoupeno několik britských VC-10. To se pochopitelně nelíbilo představitelům Sovětského svazu a navíc se jednání o jejich nákupu neustále protahovala. Proto měly ČSA od 2. května do 22. srpna 1968 pronajatý jeden Il-62, k němuž zanedlouho přibyl druhý. S pronajatými Iljušiny létaly zdvojené československo – ruské osádky. Po srpnu 1968 už byla možnost nákupu západních letadel naprosto nemožná, proto byla zakoupena čtveřice „dvašedesátek“. První II-62 v nových barvách společnosti s reklamním nápisem OK JET na svislé ocasní ploše byl předán 29. října 1969. Zařazením II-62 do letadlového parku se ČSA staly jejich prvním zahraničním provozovatelem. Během půlroku přibyla další dvě letadla tohoto typu a aerolinie mohly otevřít nové a posílit stávající dálkové linky.

ČSA poslaly do zahraničí Il-62 poprvé na lince Praha – New York (přes Montreal), a to dne 4.5.1970. Postupně se objevily i na dalších linkách: Praha – Paříž 3.11.1970; Praha – Djakarta 7.11.1970; Praha – Havana 15.11.1970 a na linkách dalších do dálněvýchodních destinací ve Vietnamu, Indonésii, Malajsii, Singapuru a v Thajsku. Transatlantická linka do Montrealu a New Yorku byla nejdelší tratí ČSA provozovanou bez mezipřistání. Celkem u nás sloužilo 9 Il-62 a 6 modernějších Il-62M, které byly dodávány od roku 1979. Po čtvrtstoletí služby byla poslední „dvašedesátka“ vyřazena 29. října 1994. Po celou dobu měly ve flotile ČSA důležitou úlohu a ve své době se podílely na celkovém objemu dopravy 60 %.

Přehled Il-62 provozovaných u ČSA

Technický popis

Il-62 je čtyřmotorový velkokapacitní dopravní letoun určený pro mezikontinentální linky. Čtveřice proudových motorů Kuzněcov NK84 o tahu 103kN je umístěna na pylonech v zadní části trupu, aby bylo dosaženo nízké hladiny hluku v kabině cestujících. Pouze vnější motory mají reversní tah. Křídlo o šípovitosti 35° je vybaveno dvojitými štěrbinovými přistávacími klapkami a dvěma spojlery na horní straně křídla. Ocasní plochy jsou uspořádány do T. Posádku tvoří dva piloti, letový inženýr, navigátor a radiooperátor. V kabině pro cestující může být až 186 sedaček v pěti řadách s jednou uličkou. Podvozek je příďového typu, příďové kolo je zdvojené, dvojice hlavních kol je vybavena vždy čtveřicí pneumatik. Zajímavostí je čtvrtá podvozková noha na zádi, která slouží jako opora, aby velká váha motorů nepřevážila letoun.

Technické údaje