Aero A-24 byl prvnà Äeskoslovenský vÃcemotorový letoun domácà konstrukce. Jeho koncepce vÅ¡ak byla zastaralá už od samého poÄátku a proto byl postaven pouze jeden prototyp a celý projekt byl zastaven. PÅesto byl pÅÃnosem pro naÅ¡e konstruktéry a piloty, kteÅà zÃskali prvnà zkuÅ¡enosti s vÃcemotorovým letounem.
Mladý Äeskoslovenský letecký průmysl zažÃval ve dvacátých letech minulého stoletà obdobà velkého rozkvÄtu. Do vojenské služby se dostávala letadla domácà konstrukce, která se mohla smÄle mÄÅit se zahraniÄnÃmi stroji, a také mnozà piloti s Äeskoslovenskými letouny zÃskávali prvnà vavÅÃny v mezinárodnÃch soutÄžÃch. Proto se zdálo, že nic nestojà v cestÄ konstrukci vÃcemotorových letadel.
Äeskoslovenské letectvo již v únoru 1920 zÃskalo prvnà âvelkoletadloâ (tedy dvoumotorový letoun). Jednalo se o jeden exempláŠtypu Gotha CL.VII, avÅ¡ak moc se u nás âneohÅálâ, protože již v bÅeznu havaroval a byl odepsán. V prvnÃch letech tak naÅ¡e letectvo neprovozovalo prakticky žádné vÃcemotorové stroje. Existovala Åada projektů dvoumotorových letounů, avÅ¡ak žádný z nich nedospÄl k realizaci.
Až továrna Aero se jako prvnà odvážila pustit do stavby dvoumotorového bombardovacÃho letadla â Aera A-24. Již v kvÄtnu byl prototyp vystavován na III. mezinárodnà letecké výstavÄ v Praze. PÅestože mÄl pod kÅÃdlem atrapy pum a leskl se dÃky ÄerstvÄ nanesenému laku, nebyl zdaleka dokonÄen. Stavba totiž probÄhla ve spÄchu a chybÄla velká Äást vnitÅnÃho vybavenÃ. V Äervnu po výstavÄ byl prototyp dokonÄen a pÅevezen na letiÅ¡tÄ v KbelÃch.
Pro zalétánà byl vybrán šéfpilot Novák, který mÄl zkuÅ¡enosti s dvoumotorovými letouny Gotha. Do konce roku 1924 vykonal pouze nÄkolik skoků, pÅiÄemž letoun musel být Äasto upravován, zejména v ocasnà Äásti. Opravdový zálet se uskuteÄnil až v kvÄtnu 1925 a zkouÅ¡ky byly ukonÄeny v roce 1926. Jejich závÄr byl jednoznaÄný â dalÅ¡Ã vývoj Aera A-24 nenà vhodný, neboÅ¥ jeho koncepce je zastaralá a letoun zdaleka nedosahuje požadovaných výkonů. Dvojice motorů Maybach Mb-IVa o 240 k (176 kW) dávala plnÄ naloženému letounu maximálnà rychlost 150 km/h, což byla rychlost, kterou bÄžnÄ dosahovaly i bombardéry z prvnà svÄtové války.
I pÅes neúspÄch zkouÅ¡ek bylo Aero A-24 pÅevzato naÅ¡Ãm letectvem a zaÅazeno k 1. leteckému pluku v Praze, pozdÄji létalo v prostÄjovském leteckém uÄiliÅ¡ti. Letoun sloužil k různým zkouÅ¡kám a výcviku v seskocÃch padákem, než v prosinci 1929 nouzovÄ pÅistál na letiÅ¡ti ve Vysokém mýtÄ. V roce 1930 byl zruÅ¡en.
Aero A-24 byl dvoumotorový vzpÄrový dvouploÅ¡nÃk smÃÅ¡ené konstrukce. Kostra kÅÃdla dÅevÄná, potažená plátnem. KÅÃdla bylo možno sklopit podél trupu, takže letoun mÄl Å¡ÃÅku 8,5 m a veÅ¡el se do klasického polnÃho hangáru. Kostra trupu z duralových trubek, na pÅÃdi a na hÅbetÄ byla stÅeliÅ¡tÄ pro dvojkulomety Lewis ráže 7,7 mm. Pod trupem a spodnÃm kÅÃdlem byly závÄsnÃky pro 1000 kg pum. Posádku tvoÅili tÅi, nebo ÄtyÅi muži. Pohon zajiÅ¡Å¥ovala dvojice Åadových motorů Maybach Mb-IVa o 240 k (176 kW); vrtule dvoulisté, dÅevÄné. Podvozek pevný ÄtyÅkolový; na zádi ostruha.
Letoun A-24 létal v klasickém zbarvenà pro letadla urÄená k noÄnÃm operacÃm â vÅ¡echny plochy byly v ânoÄnà hnÄdéâ. Pouze gondoly motorů zůstaly v barvÄ duralu. Výsostné znaky praporového typu byly umÃstÄny klasicky na kÅÃdlech a SOP. Typové a výrobnà oznaÄenà letoun pravdÄpodobnÄ nenosil.
Typ | A-24 |
---|---|
RozpÄtà | 22,20 m |
Délka | 13,70 m |
Nosná plocha | 106 m2 |
Hmotnost prázdného letadla | 2960 kg |
Vzletová hmotnost | 4511 kg |
Max. rychlost | 155 km/h |
Cest. rychlost | 110 km/h |
Pohon | 2 ÃMaybach Mb-IVa |
Dostup | 3600 m |
Dolet | 1000 km |
Stoupavost | 1,3 m/s |