Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaLetov L-52

Letov L-52

Letov L-52

Druhá světová válka přinesla spoustu novinek v oblasti letectví. Tou největší bylo praktické využití proudového motoru pro pohon bojových letounů. Je dobře známo, že továrna Avia po válce zkompletovala deset proudových letounů S-92 (resp. CS-92), které odpovídaly původním německým Messerschmittům Me 262A a Me 262B. Méně známo už je, že v továrně Letov se ve druhé polovině čtyřicátých let pracovalo i na proudovém stíhacím letadle vlastní konstrukce.

Výrobní kapacity československého leteckého průmyslu sice v období druhé světové války výrazně vzrostly, avšak domácí vývoj ztratil kontakt se soudobou technikou. Po válce proto bylo nutno začít od píky. Velice vhod přišly již zmiňované kořistní Messerschmitty Me 262, ze kterých měl částečně vycházet domácí projekt L-52. Práce na něm probíhaly od roku 1947 pod vedením ing. Záhory a ing. Prachaře, v plánu byla jedno- i dvoumístná varianta.

Zásadní rozdílem oproti Me 262 byla jednomotorová koncepce. Motor měl být umístěn v trupu téměř kruhového půrůřezu s oválným vstupním otvorem vzduchu v přídi a výstupním na konci za ocasními plochami. Pro jednomístnou verzi se počítalo s upraveným křídlem z Me 262 s rovnou odtokovou hranou a průběžnou vztlakovou klapkou, zatímco u dvoumístné verze mělo být použito křídlo identické jako u Me 262, pouze s demontovanými gondolami motorů. Ocasní plochy byly s malými úpravami převzaty také z Me 262, stejně jako podvozek, ten však byl osazen koly menších rozměrů a vysokotlakými pneumatikami. Přetlaková kabina měla být vybavena vystřelovací sedačkou, vycházející z té, která byla použita v He 219. Pohonnou jednotkou měl být britský motor Rolls-Royce Nene I o tahu 22,3 kN. Uvažovalo se i o použití slabšího motoru Rolls-Royce Derwent V s tahem 16,3 kN pro cvičnou verzi. Výzbroj měla být tvořena dvojicí německých kanonů MK 108 (30 mm) nebo MG 151 (20 mm), počítalo se i s použitím neřízených i řízených raket a pum podle německých vzorů.

Celý projekt se však bohužel daleko nedostal. U nás neexistoval vysokorychlostní tunel, bylo tedy nutno model L-52 testovat ve Velké Británii nebo SSSR. Po „Vítězném únoru“ v roce 1948 bylo testování ve Velké Británii prakticky nemožné a Sovětský svaz neměl zájem na tom, aby Československo vyvíjelo vlastní proudové letouny. Neuskutečnil se tak ani plánovaný dovoz motorů RR Nene. Vojenské správa o Letov L-52 ztratila zájem, práce na prototypu byly v roce 1949 definitivně zastaveny a Československá armáda byla v následujících letech vyzbrojena sovětskými MiGy-15.

Použitá literatura

  • L+K 6/1993 a 14/1993
  • Němeček, Václav: Československá letadla II, Naše Vojsko 1984.

Technické údaje

Základní technické údaje
Typ L-52
Rozpětí12,50 m
Délka12,00 m
Prázdná hmotnost2 214 kg
Vzletová hmotnost5 760 kg
Max. rychlost u země920 km/h
Přistávací rychlost162 km/h
Dolet1 000 km
Poznámky: Údaje jsou pouze vypočtené, podle L+K 6/1993

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 7.7.2005
Poslední úprava: 23.7.2009

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]