Aero MB-200

Československo bylo právem považováno za vyspělý letecký stát díky stíhacím i civilním letadlům. O hodně horší vÅ¡ak situace byla v bombardovacím letectvu. Poté co zklamaly domácí typy Aero A-42 a Letov Å -33 a licenčně vyráběné Fokkery F-IX byly značně zastaralé, bylo se třeba poohlédnout po modernějších strojích. Naším hlavním spojencem té doby byla Francie, proto v Ãºvahu připadaly stroje Marcel Bloch MB-200 a Potez 540. Oba stroje si naÅ¡i letci vyzkouÅ¡eli, Potez přímo ve Francii, Bloch u nás ve dnech 21.2. až 11.3.1935. MNO nakonec vybralo typ Marcel Bloch MB-200, přestože Potez 540 měl vyšší výkony a levnější výrobu, hlavní výhodou MB-200 byla celokovová konstrukce.

Licenční výroba

Licence byla zakoupena v roce 1935 a v květnu téhož roku přiletěl do Československa vzorový kus. Licenční výroba měla probíhat v Aeru a Avii. Konečně to vypadalo, že naÅ¡e letectvo dostane na svou dobu moderní bombardovací stroje, ale v důsledku zdržení sériové výroby dostalo naÅ¡e letectvo první stroje až v roce 1937. V dubnu začaly přicházet stroje k jednotkám. V Avii vzniklo celkem 12 MB-200 a v Aeru 61 strojů, celkem tedy 73 kusů, z nichž poslední tři přebírali okupanti.

Služba

První stroje ze sériové výroby začaly přebírat letky 81 až 86 Leteckých pluků 5 a 6. Celkově je význam MB-200 pro naÅ¡e letectvo rozpačitý. Jeho nízká rychlost umožňovala pouze noční nálety, letoun měl také problémy s letem pouze na jeden motor a navíc byl neúměrně drahý â€“ jeden stroj stál cca. 2,3 mil. korun a za stejnou cenu Å¡lo pořídit tři stíhačky Avia B-534. Na druhou stranu je třeba uznat že vÅ¡echny MB-200 sloužily spolehlivě, ve své době představovaly to nejlepší ve své kategorii a díky nim si naÅ¡i letci mohli osvojit pilotáž letounů s větším jednotkovým zatížením křídla, vzájemnou spolupráci uvnitř letounu, práci ve střeleckých věžích, dlouhé navigační lety za noci bez vidu, lety v rojích tak, aby celý roj mohl být chráněn vzájemnou spoluprací střelců vÅ¡ech letounů apod.

V době vrcholící mnichovské krize bylo na letiÅ¡tích rozmístěno 54 ks těchto letounů. Společně s dalšími stroji tvořily bombardovací skupinu pod velením plk. Viléma Stanovského SV od Německého Brodu (dneÅ¡ní Havlíčkův Brod). Jejich bojová hodnota nebyla vysoká, proto se s nimi počítalo pouze pro noční nálety. I přesto byly v osudném září 1938 jejich osádky připraveny a odhodlány bránit svou vlast.

Rozmístění letounů MB-200 v září 1938

82., 83., 84., 85., a 86. letka tvořila tzv. bombardovací skupinu pod velením plk. Viléma Stanovského, SV Německý Brod.

V cizích službách

Po Mnichovu se pokouÅ¡elo letectvo zbavit vÅ¡ech zastaralých letounů a byl nabídnut i odprodej MB-200; celkem 36 kusů. Probíhala jednání se Å panělskem a Čínou, žádný obchod se vÅ¡ak neuskutečnil. V březnu 1939 tak padly do rukou nacistů vÅ¡echny naÅ¡e MB-200, které pak prodali svým spojencům. Celkem 25 jich sloužilo v Rumunsku, 12 v Bulharsku a několik dalších v Chorvatsku. Jeden zůstal po 14. březnu 1939 na Slovensku.

Technický popis

Aero MB-200 byl celokovový dvoumotorový těžký bombardovací letoun, hornoploÅ¡ník s pevným podvozkem a z posádkou 4–6 mužů (první a druhý pilot, bombometčík-přední střelec, zadní střelec-radiotelegrafista, dolní střelec a případně navigátor).

Trup obdélníkového prúřezu měl nosný potak a skládal se ze tří částí â€“ přední s prostorem pro bombometčíka a střeleckou věží, střední tvořící s centroplánem jeden celek a zahrnující pilotní kabinu, prostor pro radiotelegrafistu a pumovnici a zadní část se zadními střeleckými prostory, ocasními plochami a ostruhovým kolem.

Křídlo se skládalo ze tří částí, střední část vytvářela s trupem centroplán, a byla obdélníkového průřezu, vnější části měly tvar lichoběžníku. Ve střední části křídla byl prostor pro montáž trojhranných nádrží LPH. S centroplánem byly pevně spojeny i motorové gondoly. Ke stavbě byl používán dural a kvalitní oceli.

Ocasní plochy byly celoduralové konstrukce s nosníky. Směrovka a výškovka měly výkiv 20° na každou stranu.

Přistávácí zařízení tvořil pevný podvozek o rozchodu kol 4,87 m s elektronovými koly 1350×300 mm. Kola mohla být opatřena kapkovitými zákryty. Ostruhu tvořilo kolečko o rozměru 420×185 mm.

Pohon zajiÅ¡Å¥ovaly dva motory Walter K-14-I o nominálním výkonu 588 kW (800 k) ve výšce 3850 m při 2400 ot/min. Na pravé straně byl motor pravotočivý, na levé levotočivý. SpouÅ¡tění motorů se dělo stlačeným vzduchem.

Výzbroj tvořilo běžně pět kulometů vz.30 ráže 7,92 mm. Přední horní věž obsahovala jeden kulomet s cca 500 náboji v nábojové pásu. Zadní horní věž obsahovala dvojkulomet se zásobou cca 500 nábojů v nábojovém pásu na zbraň, dále pak dva zásobníky po 60 nábojích na nasazení přímo na kulomet. Zadní spodní věž obsahovala rovněž dvojkulomet s 500 náboji v nábojových pásech na zbraň, i zde byly dva 60 nábojové zásobníky, které bylo možné nasadit přímo na kulomety. VÅ¡echny věže měly regulovatelnou kompenzaci odpovídající rychlosti od 160 až 360 km/h. Na letoun bylo možné pověsit až cca 1400 kg pum. Pod trup dva horizontální závěsníky pro pumu 500 kg nebo 2×100 kg, 4 horizontální závěsníky pro pumy 200 kg nebo 2×500 kg. Do trupu 8 normálních pumovnic pro pumy do 100 kg. Pod křídlo 10 závěsníku pro pumy do 20 kg. Tyto zásobníky se používaly pro tzv. osvětlovací pumy.

Zbarvení a označování

Letouny měly standardní nátěr khaki na vÅ¡ech plochách. Barva byla matná. Na křídlech a SOP kokardy s modrým lemem. Na trupu do květnové mobilizace znak 5. Äi 6. LP a písmeno bojové nebo cvičné letky. Typové a tovární označeni letounu MB-200 bylo pod třetím okénkem na boku přídě. U sériových letounů bylo typové a kusové číslo odděleno čárkou (například MB.200–27). Prototyp měl písmena MB vyšší než čísla typová a kusová, a ta byla oddělena tečkou

Další literatura

– Velek, Martin & Pajer, Miloslav & Krumbach, Jan: Ilustrovaná historie letectví (Iljušin Il-28, Vickers Wellington, Marcel Bloch MB-200), Naše vojsko 1987
- Němeček, Václav: Československá letadla I, Naše Vojsko 1984.
- Rajlich, Jiří & Sehnal, Jiří: Vzduch je naše moře, Naše vojsko 1993
- John, Miloslav: Československé letectvo v roce 1938, Baroko&Fox, 1996
- Model Hobby magazín leden 2000
- L+K 3–7/86

Technické údaje

Základní technické údaje

Typ	MB-200
Rozpětí	22,45 m
Délka	15,88 m
Výška	3,92 m
Plocha křídel	67 m2
Hmotnost prázdného letadla	4 195 kg
Vzletová hmotnost	7 200 kg
Max. rychlost	280 km/h
Pohon	2 × Walter K-14 o výkonu 551 kW
Dostup	6 500 km
Dolet	1 000 km
Stoupavost	4,4 m/s
Výzbroj	1 440 kg pum, pět kulometů ráže 7,92 mm

Vyhledávání

Info o článku

Kapitoly

Obrázky

Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]