AÄkoli je znaÄka Praga spojena spÃÅ¡e s výrobou automobilů a automobilových pÅevodovek, za prvnà republiky zÃskala dobrou povÄst i dÃky svým leteckým výrobkům. Už v obdobà prvnà svÄtové války byly v rámci firmy Breitfeld-DanÄk vyvÃjeny a vyrábÄny letecké motory, ve tÅicáctých letech, již pod znaÄkou Praga, i celá letadla. Po druhé svÄtové válce byla letecká výroba obnovena a navázala na pÅedváleÄné obdobÃ, avÅ¡ak žádné nové konstrukce nebyly úspÄÅ¡né a pozdÄji bylo konstrukÄnà oddÄlenà Pragy pÅesunuto do továrny Aero. Z Åady meziváleÄných letounů lze jmenovat napÅÃklad nejznámÄjÅ¡Ã typy BH-39, BH-41 Äi E-114.
Letadlové oddÄlenà v karlÃnském závodÄ ÄKD (Äeskomoravské Kolben-DanÄk a.s.) bylo založeno v bÅeznu 1930. HlavnÃmi konstruktéry se stali inženýÅi Pavel BeneÅ¡ a Miroslav Hajn, kteÅà odeÅ¡li spolu s dalÅ¡Ãmi pracovnÃky z továrny Avia. AvÅ¡ak poÄáteÄnà situace nové konstrukÄnà kanceláÅe nebyla vůbec jednoduchá â již Åadu let zde fungovaly zavedené podniky Aero, Avia a Letov. MNO navÃc podmiÅovalo svůj zájem o letadla Praga nutnostà jejich výroby ve státnÃm podniku Letov. PÅesto se Praga dokázala prosadit na poli cviÄných a sportovnÃch letadel.
Prvnà konstrukcà dvojice BeneÅ¡-Hajn pod znaÄkou Praga byl vojenský cviÄný dvouploÅ¡nÃk BH-39, jehož prototyp byl zalétán v roce 1931. Celkem bylo postaveno 139 letounů BH-39, provozovaných u armády pod oznaÄenÃm E-39, protože pÃsmeno E bylo v kódu MNO vyhrazeno pro vojenské letouny Praga. PrvnÃch osm kusů bylo vyrobeno v továrnÄ Letov, pozdÄji byla z důvodu nedostateÄných kapacit pÅesunuta výroba zpÄt do Pragy. Jednotlivé výrobnà série se liÅ¡ily různými pohonnými jednotkami â do prvnÃch kusů byly montovány motory Walter NZ-120, pozdÄji je nahradily modernÄjÅ¡Ã Walter Gamma a Walter Mars. Deset letounů bylo také vybaveno britskými sedmiválci Armstrong-Siddeley Genet Major.
âSourozencemâ typu BH-39 byl pokraÄovacà cviÄný letoun BH-41. Stroje prvnà série (41 kusů) mÄly starÅ¡Ã motory Å koda HS-8 Fb a byly stavÄny v Letovu; zásoby tÄchto motorů se vÅ¡ak brzy vyÄerpaly. Jako náhrada se použily devÃtiválce Walter Pollux II. Takto zmodernizovaný letoun dostal nové oznaÄenà BH-241, protože doÅ¡lo i ke konstrukÄnÃm zmÄnám draku. Sériová výroba dala celkem 95 kusů E-241.
I pÅes nadvládu továren Aero, Avia a Letov se BeneÅ¡ s Hajnem pokusili prosadit se svými konstrukcemi. V roce 1931 vypracovali projekt BH-44, který mÄl konkurovat Letovu Å -231 a Avii B-34. Byl to výbornÄ ovladatelný a obratný letoun, ale jeho slabinou byl málo výkonný motor Praga ESV, který mÃsto plánovaných 750 k dosahoval v bÄžné letové výšce jen 500 k a tak Praga BH-44 zůstala ve dvou prototypech.
Pro soutÄž turistických letadel v NÄmecku roku 1932 navrhli BeneÅ¡ a Hajn dolnoploÅ¡nÃk BH-111, který nejen svým znaÄenÃm navazoval na velice úspÄÅ¡ná letadla BH-11. Na soutÄži v nÄmeckém Staakenu obsadily dvÄ BH-111 dvanácté a jednadvacáté mÃsto, nezopakovaly tedy úspÄch svých pÅedchůdců. O tÅi roky pozdÄji se vÅ¡ak na okružnÃm letu v Itálii umÃstila jedna BH-111 na pátém mÃstÄ v konkurenci mnohem modernÄjÅ¡Ãch strojů.
Na dalÅ¡Ãm letadle, bombardovacÃm dvouploÅ¡nÃku BH-36 (E-36), pracoval sám Pavel BeneÅ¡, protože Miroslav Hajn odeÅ¡el do továrny Letov. BH-36 byl klasický smÃÅ¡ený dvouploÅ¡nÃk, který mÄl nahradit zastaralé letouny Å -16. PÅi dodávce prototypu vÅ¡ak doÅ¡lo ke zpoždÄnà a soutÄž automaticky vyhrál konkurenÄnà typ Aero A-100. PÅi zkouÅ¡kách vyÅ¡lo najevo, že BH-36 má lepÅ¡Ã ovladatelnost, letové vlastnosti i výkony než A-100. Bylo vÅ¡ak již pozdÄ.
Prototyp BH-36 byl poslednà konstrukcà Pavla BeneÅ¡e v Pragovce. Spolu s Jaroslavem Mrázem založil novou továrnu v Chocni. I pÅes ztrátu dvou hlavnÃch konstruktérů letadlové oddÄlenà Pragy fungovalo i nadále â šéfkonstruktérem se stal inženýr Jaroslav Å lechta. VÅ¡echna nová letadla Praga proto od té doby byla oznaÄována pÃsmenem E, které do té doby použÃvalo pouze vojenské letectvo.
Prvnà konstrukcà Jaroslava Å lechty byl stÃhacà dvouploÅ¡nÃk E-45, pohánÄný motorem Rolls Royce Kestrel (710 k). V soutÄži s Avià B-534 vÅ¡ak neuspÄl a jako Åada pÅedchozÃch letounů zůstal pouze ve stádiu prototypu. Po ÅadÄ neúspÄchů se letadlové oddÄlenà továrny Praga nacházelo ve svÃzelné situaci â hrozilo výrazné omezenà jeho Äinnosti nebo dokonce úplné zruÅ¡enÃ.
V té dobÄ byly zahájena akce â1000 nových pilotůâ a Ing. Jaroslav Å lechta vÄdÄl, že aerokluby nemajà vhodnou leteckou techniku a této situace využil. Nejprve navrhl projekt lehkého dÅevÄného hornoploÅ¡nÃku E-46 se dvÄma sedadly v nekryté kabinÄ a s plochým, vzduchem chlazeným dvouválcem Aeronca E-113A (36 k). Z nÄj pozdÄji vykrystalizoval legendárnà letoun Praga E-114 Air Baby, prakticky nejvýznamnÄjÅ¡Ã letoun Pragy. Oproti E-46 mÄl celodÅevÄné kÅÃdlo napojené na hÅbet trupu, který byl také celodÅevÄný. Kabiny byla zakryta a od druhého prototypu byl použit motor Praga B (40 k). Letoun vynikal svými letovými vlastnostmi i výkony a byl symbolem Äeskoslovenského sportovnÃho letectvÃ. NaÅ¡i piloti na âBejbinkáchâ dosáhli Åady úspÄchů a Praga E-114 byla exportována i do zahraniÄÃ, ve Velké Británii dokonce probÃhala i licenÄnà výroba.
DalÅ¡Ãm nadÄjným letadla J. Å lechty byla Praga E-210 â ÄtyÅsedadlový hornosploÅ¡nÃk s dvojicà motorů v tlaÄném uspoÅádánÃ. Kvůli neotÅelé a pokrokové koncepci se vÅ¡ak jeho vývoj protahoval a do zaÄátku druhé svÄtové války nebyl dokonÄen.
V roce 1936 Ing. Jaroslava Å lechtu zaujala koncepce letounů se stÅednà trupovou gondolou a dvojicà nosnÃků ocasnÃch ploch vybÃhajÃcÃch z motorových gondol na kÅÃdle. Navrhl trojici letounů této koncepce â bombardovacà E-48, pozorovacà E-51 a stÃhacà E-52. Jako jediný se realizace doÄkal E-51, ale okupace opÄt znemožnila jeho dalÅ¡Ã vývoj a výrobu.
Vývojové a výrobnà kapacity leteckého oddÄlenà ÄKD po pÅÃchodu okupantů pochopitelnÄ nezůstaly nevyužity. V prvnÃch mÄsÃcÃch byly dokonÄovány rozpracované série letounů E-39, E-114 a E-241. V omezené mÃÅe pokraÄovaly i práce na prototypech sportovnÃch letounů E-115, E-210, E-214 a vojenském E-51. Žádné z tÄchto letadel se vÅ¡ak ze stádia prototypu nedostalo.
V ÅÃjnu 1940 byl závod pÅejmenován na Äeskomoravské strojÃrny (ÄMS), nÄmecky Böhmish â Mährische Maschninenfabriken A.G. Nadále pokraÄovaly opravy Äeskoslovenských cviÄných letounů E-39 a E-241 a novÄ byly zavádÄny i opravy nÄmeckých cviÄných letadel Focke Wulf Fw 44, Bücker Bü 131D a Gotha Go 145.
KompletnÄ byly v ÄMS vyrábÄny cviÄné Focke Wulf Fw 44, výsadkové kluzáky DFS 230 a od roku 1943 se výroba soustÅedila zejména na letadla Siebel Si 204D. KromÄ kompletnÃch letounů spoleÄnost vyrábÄla i Äásti letadel Focke Wulf Fw 58 pro kompletaci v Chocni a Fw 189 pro finálnà výrobu v Aeru. Aeru zároveÅ ÄMS dodávaly dÃly pro kompletaci Siebelů Si 204D.
Podrobné informace o Äinnosti letadlového oddÄlenà ÄKD v prvnà polovinÄ války lze nalézt ve Speciálu L+K Ä.9.
Po skonÄenà války spoleÄnost pokraÄovala ve výrobÄ Siebelů Si-204D, které sloužily jak u armády, tak u Äeskoslovenských aeroliniÃ. RovnÄž byla obnovena výroba oblÃbeného sportovnÃho letadla E-114, v roce 1947 jich bylo postaveno sto, než byla výroba pÅedána do Letova. Po osvobozenà pokraÄovaly i zkouÅ¡ky typu E-117 a pÅepracovaného E-210, novÄ oznaÄovaného E-211. Kvůli spoleÄenským zmÄnám a konkurenci ostatnÃch leteckých podniků se nerealizovala sériová výroba ani jednoho ze zmiÅovaných typů.
PrvnÃm ânovýmâ letadlem byl dvousedadlový dolnoploÅ¡nÃk E-112, který sice koncepÄnÄ vznikl už pÅed válkou, avÅ¡ak tehdy nebyl postaven ani prototyp. Proto jej Jaroslav Å lechta pÅekonstruoval a zúÄastnil se soutÄže na dvoumÃstné Å¡kolnà letadlo pro vojenské i sportovnà úÄely. KonkurenÄnà Z-26 Trenér byl lepÅ¡Ã a tak i Praga E-112 zůstala v jediném prototypu.
PoslednÃm letadlem znaÄky Praga byl zcela nový a netradiÄnà letoun E-55 z roku 1949. Byl vytvoÅen podle požadavků MNO na lehké vÃceúÄelové letadlo pro ÅÃzenà dÄlostÅelecké palby, frontový průzkum, spojovacà úkoly, pÅepravu ranÄných a Åadu dalÅ¡Ãch úkolů. Celý projekt nakonec skonÄil stejnÄ jako vÄtÅ¡ina jeho pÅedchůdců, byl postaven pouze jeden prototyp.
KonstrukÄnà oddÄlenà Pragy se pÅestÄhovalo do prostoru továrny Aero ve VysoÄanech a ing. Jaroslav Å lechta se zaÄal vÄnovat stavbÄ lehkých vrtulnÃků. SkonÄila tak éra letadel nesoucÃch jméno Praga.
Typ | Rok vzniku | Popis | Motor | Série | Prototyp | Projekt |
---|---|---|---|---|---|---|
BH-36 | 1933 | BombardovacÃ/průzkumný dvojploÅ¡nÃk | Avia Vr-36 | x | ||
BH-39 | 1931 | Dvojplošný letoun pro základnà výcvik | Walter NZ (BH-39NZ/BH-39N), Walter Mars (E-39M), Walter Gemma (E-39G), Armstrong Siddeley Genet Major (BH-39AG) | x | ||
BH-40 | 1932 | Bombardovacà dvoumotorový dvojploÅ¡nÃk | Praga Asso | x | ||
BH-41 | 1931 | DvojploÅ¡ný letoun pro pokraÄovacà výcvik | Å koda HS-8 Fb | x | ||
BH-44 | 1931 | DvojploÅ¡ný stÃhacà letoun | Praga ESV | x | ||
BH-45 | ???? | Dopravnà letoun se dvÄma souose uloženými motory nad sebou | ??? | x | ||
BH-48 | 1933 | JednoploÅ¡ný stÃhacà letoun | Praga CRK | x | ||
BH-111 | 1932 | Závodnà letoun | DH Gipsy III | x | ||
BH-139 | ???? | Motorová verze BH-39 | Praga 6R nebo Walter Minor | x | ||
BH-141 | 1936 | DvojploÅ¡ný letoun pro pokraÄovacà výcvik. | VznÄtový motor ZOD | x | ||
BH-144 | 1934 | BH-44 s jiným motorem | Praga ESVK | x | ||
BH-241 | 1936 | DvojploÅ¡ný letoun pro pokraÄovacà výcvik. | Walter Pollux II | x | ||
BH-244 | ???? | BH-44 s jiným motorem | Gnome Rhone Mistral 14K | x | ||
BH-341 | ???? | BH-241 s výkonnÄjÅ¡Ãm motorem | RK-17 | x | ||
BH-344 | ???? | BH-44 s jiným motorem | Hispano Suiza 12Ybrs | x | ||
E-40 | 1937 | CviÄný dvojploÅ¡nÃk | Walter Minor 4 | x | ||
E-45 | 1934 | StÃhacà dvojploÅ¡nÃk | RR Kestrel VI | x | ||
E-46 | 1934 | Prvnà projekt E-114 s otevÅenou kabinou | Aeronca E-113A | x | ||
E-48 | 1936 | TÅÃmÃstný bombardovacà letoun | Hispano Suiza 12YZ1 | x | ||
E-49 | ???? | Lehký dvoumotorový stÃhacà letoun | Praga ARK | x | ||
E-50 | 1936 | Jednomotorový bitevnà letoun | ??? | x | ||
E-51 | 1938 | JednoploÅ¡ný bombardovacÃ/pozorovacà letoun | Walter Sagitta I-MR | x | ||
E-52 | 1937 | JednomÃstný stÃhacà jednoploÅ¡nÃk | Renault (?) | x | ||
E-52 | 1939 | Bombardovacà letoun | Rolls-Royce Peregrine | x | ||
E-55 | 1937 | StÃhacà jednoploÅ¡nÃk | Rolls-Royce Merlin | x | ||
E-55 | 1949 | Pozorovacà letoun, jiné znaÄenà LC-55 | Walter Minor 6-III | x | ||
E-59 | ???? | CviÄný dolnoploÅ¡nÃk | ZOD-260 | x | ||
E-60 | 1938 | Pozorovacà vzpÄrový hornoploÅ¡nÃk | ZOD-260 | x | ||
E-112 | 1947 | CviÄný dolnoploÅ¡nÃk | Walter Minor 4 | x | ||
E-114 | 1934 | Sportovnà hornoploÅ¡nÃk | Aeronca E-113A, Praga B (E-114B), Praga D (E-114D), Walter Mikron (E-114M) | x | ||
E-115 | 1937 | Aerodynamicky zdokonalený E-114 | Praga D | x | ||
E-117 | 1938 | E-114 se smÃÅ¡enou konstrukcà | Praga D | x | ||
E-120 | ???? | Celokovová vylepšená verze E-114D | Praga D | x | ||
E-140 | ???? | E-40 s jiným motorem | Praga ER | x | ||
E-210 | 1937 | Dvoumotorový turistický hornoploÅ¡nÃk | Walter Minor 4 | x | ||
E-211 | 1947 | Dvoumotorový turistický hornoploÅ¡nÃk | Walter Minor 4 | x | ||
E-212 | 1939 | Osmisedadlová verze E-210 | Walter Minor 6-III | x | ||
E-214 | 1935 | PÅestavÄná Praga E-114, pro ÄtyÅi cestujÃcà | Pobjoy R | x | ||
E-215 | 1936 | E-214 se smÃÅ¡enou konstrukcà | Pobjoy R | x | ||
E-220 | ???? | Dopravnà letoun pro deset osob | ZOD-260 | x | ||
E-240 | ???? | E-40 s jiným motorem | Walter Junior | x | ||
E-250 | ???? | ÄtyÅsedadlový stÅedoploÅ¡nÃk | Praga DR | x | ||
E-451 | 1934 | E-45 pÅekonstruovaný na jednoploÅ¡nÃk | RR Kestrel VI | x | ||
LC-35 | 1950 | Nákladnà dvoutrupý letoun | ??? | x | ||
LC-57 | 1952 | ZemÄdÄlský letoun | M-208B | x |
Výroba leteckých motorů mÄla v ÄKD-Praga o nÄco delÅ¡Ã tradici. Již pÅed prvnà svÄtovou válkou konstrukÄnà kanceláŠtehdejÅ¡Ã firmy Breitfeld-DanÄk navrhla rotaÄnà hvÄzdicový dvoudobý sedmiválec, pojmenovaný Staatsmotor. Dosahoval na svoji dobu vysoký výkon 180 k pÅi 900 ot/min. S vypuknutÃm prvnà svÄtové války byly práce na tomto motoru zastaveny. PotÅeba motorů pro vojenská letadla rakousko-uherská armády pÅinesla licenÄnà sériovou výrobu motorů rakouské fimy Warchalowski a Eissler. V ÅÃjnu 1915 byl vyroben prvnà sériový motor Hiero II. Byl to Åadový, vodou chlazený Å¡estiválec se stojatými válci, o výkonu 210 k pÅi 1400 ot/min.
PostupnÄ zaÄaly vznikat nové varianty tohoto motoru. Jen v roce 1917 se roÄnÄ vyrábÄlo vÃce jak 300 kusů motorů Hiero IV a dalÅ¡Ãch 55 kusů typů Hiero II a III. Po vzniku Äeskoslovenska se firma Breitfeld-DanÄk pÅejmenovala na StrojÃrna a.s. PokraÄovala ve výrobÄ motorů Hiero, a svou konstrukÄnà Åadu pÃstových motorů rozÅ¡ÃÅila o nový typ Hiero L. Byla to vylepÅ¡ená verze Hiero IV s výkonem 242 k pÅi 1400 otáÄkách za minutu. Do výroby se dostaly i nÄmecké motory Maybach.
Prvnà motor vlastnà konstrukce z roku 1921 byl pojmenován Blesk. Jednalo se o vodou chlazený Å¡estiválec, vždy se dvÄma válci ve spoleÄném plášti. Motor mÄl výkon 100 k pÅi 1400 otáÄkách za minutu. Tyto motory byly použÃvány na letounech Letov Å -10 a Aero A-10, z celkem 50 vyrobených jich bylo 24 prodáno od Jugoslávie. Pro tÄžšà vojenské letouny byly v letech 1923-1924 vyrábÄny motory Perun. Motory Perun I byly Åadové vodou chlazené Å¡estiválce o výkonu 180 k. TÄchto motorů bylo vyrobeno 20 kusů. Motory Perun II dosahovaly 240 k a bylo jich vyrobeno 110 kusů. Byly pÅekomprimované, pomÄr stlaÄenà byl 7:1, takže mÄly dobré výškové výkony, vynikaly také pomÄrnÄ nÃzkou spotÅebou paliva a oleje.
Åadový dvanáctiválec do V znaÄený BD-500 s výkonem 450 k pÅi 1400 ot/min patÅil mezi nejvýkonnÄjÅ¡Ã motory té doby, avÅ¡ak byly vyrobeny pouze dva kusy. VÄtÅ¡Ãho úspÄchu firma dosáhla s licenÄnÄ vyrábÄnými motory Lorraine Dietrich 12 (tÅÃÅadý vodou chlazený dvanáctiválec o výkonu 450 k pÅi 1850 ot/min). Ty byly použity u Åady naÅ¡ich letadel, jmenujme napÅÃklad Letov Å -16, Avii BH-25 nebo Aero A-230.
V roce 1927 doÅ¡lo ke slouÄenà StrojÃrny a.s. s Äeskomoravskými strojÃrnami Kolben. Vznikl tak koncern Äeskomoravská Kolben-DanÄk (ÄKD). PÅed slouÄenÃm obou továren probÃhala stavba motorů také v Äeskomoravských strojÃrnách. Již v roce 1915 zde vznikl dvanáctiválec Praga. Byl to vzduchem chlazený dvanáctiválec, mÄl reduktor a výkon 150 k. O rok pozdÄji zde vznikl vidlicový dvanáctiválec Praga E s kapalinovým chlazenÃm, urÄený pro maÄarský velkoletoun Mises R-I.
Motory vyrábÄné po slouÄenà obou firem lze rozdÄlit do dvou hlavnÃch vÄtvÃ:
Praga licenÄnÄ vyrábÄla kromÄ Lorraine Dietrich i dalÅ¡Ã zahraniÄnà motory â od roku 1932 osmnáctiválec Isotta-Fraschini Asso RV (800 k, vesmÄs použity pro letouny Aero A-101) a od roku 1935 až do okupace licenÄnà francouzský Hispano Suiza 12Ydrs.
Experimentovalo se i s invertnÃmi Åadovými vzduchem chlazenými motory, konkrétnÄ se jednalo o typ Praga A (Å¡estiválec, 220 k) a Praga FRK (Å¡estiválec s kompresorem a reduktorem, 240 k), ale ani jeden z nich se neuplatnil.
Praga se pÅed válkou také snažila zavést licenÄnà výrobu britských motorů Rolls-Royce, zejména typu Merlin, a naruÅ¡it tak nadvládu francouzských motorů Hispano Suiza. Jednánà vÅ¡ak byla pÅeruÅ¡en událostmi v záÅà 1938.
Po válce byla obnovena produkce motoru Praga D, byl využit u Åady tehdejÅ¡Ãch sportovnÃch letadel (ZlÃn Z-22 Junák, BeneÅ¡-Mráz M-2 Skaut a zejména Praga E-114, byl montován i do letounů Piper L-4 v naÅ¡ich aeroklubech). Oproti tomu motor Praga E (plochý osmiválec, 150 k) úspÄÅ¡ný nebyl. Byl pokusnÄ namontován pouze do jednoho ZlÃnu Z-381 a jeden kus byl prodán do Velké Británie.
V ÄKD vznikl i náš prvnà vrtulnÃkový motor â Praga M-107, plochý ÄtyÅválec s nuceným ventilátorovým chlazenÃm, pracujÃcà ve svislé poloze; jeho výkon byl 105 k. V Äervnu 1947 byla výroba motorů z ÄKD pÅesunuta do Jinonic, kde vznikl jeÅ¡tÄ motor M-208 (s obchodnÃm oznaÄenÃm Praga Doris), navazujÃcà na konstrukci plochých motorů Praga. TÃm skonÄilo obdobà motorů se znaÄkou Praga.
Motor | Rok | UspoÅádánà válců | PoÄet válců | Chlazenà | Nominálnà výkon [kW/k] | OtáÄky [ot/min] | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Staatsmotor | 1914 | RotaÄnà hvÄzdicový | 7 | Vzduchem | 132/180 | 900 | |
Pouze prototyp | |||||||
Hiero II | 1915 | Åadový | 6 | Kapalinou | 154/210 | 1400 | LicenÄnà výroba |
Praga E | 1916 | Åadový | 12 | Kapalinou | 330/450 | 1500 | |
Plánován pro Mises R-I | |||||||
Hiero IV | 1917 | Åadový | 6 | Kapalinou | 169/230 | 1400 | |
Aero A-14, A-15, Letov Å -1, Å -5 | |||||||
Hiero L | 1917 | Åadový | 6 | Kapalinou | 169/230 | 1400 | |
Letov Š-1, Letov Š-5, Hansa-Brandenburg C.I, Phönix C.I | |||||||
Blesk | 1921 | Åadový | 6 | Kapalinou | 74/100 | 1400 | Kopie Mercedes D-I |
Aero A-10, Letov Å -10 | |||||||
Perun I | 1923 | Åadový | 6 | Kapalinou | 132/180 | 1400 | |
Aero A-19, A-20 | |||||||
Perun II | 1924 | Åadový | 6 | Kapalinou | 176/240 | 1400 | |
BD-500 | 1924 | Åadový | 12 | Kapalinou | 450/603 | 1400 | |
Postaveny pouze 2 kusy | |||||||
Lorraine Dietrich 12 | 1925 | Åadový s válci do W | 12 | Kapalinou | 330/450 | 1850 | Licence Å koda |
Farman F-62, Letov Å -16 | |||||||
Praga ES | 1930 | Åadový | 12 | Kapalinou | 439/589 | 1650 | |
Praga ESV | 1931 | Åadový | 12 | Kapalinou | 478/650 | 2000 | |
Letov Å -816 | |||||||
Praga ESVR | 1931 | Åadový | 12 | Kapalinou | 478/650 | 2100 | |
Praga ESVK | 1932 | Åadový | 12 | Kapalinou | 478/650 | 2000 | |
Praga BH-44 | |||||||
Praga Asso RV | 1932 | Åadový | 18 | Kapalinou | 588/800 | 1800 | |
Aero A-42, A-101, Letov Å -33, Letov Å -516 | |||||||
Praga CRK | 1934 | Åadový | 12 | Kapalinou | 478/650 | 2600 | |
HS 12 Ydrs | 1935 | Åadový | 12 | Kapalinou | 558/760 | 2400 | |
Praga B-2 |
1935 | Plochý |
2 |
Vzduchem | 31/42 | 2440 | |
Praga E-114 | |||||||
Praga D | 1936 | Plochý | 4 | Vzduchem | 46/62 | 2420 | |
Výroba pokraÄovala i po válce, vyrobena i vrtulnÃková verze DH. | |||||||
Praga A | 1936 | Åadový | 6 | Vzduchem | 162/220 | 2400 | |
Praga DR | 1937 | Plochý | 4 | Vzduchem | 55/75 | 2800 | |
Praga ER | 1938 | Plochý | 8 | Vzduchem | 110/150 | 2800 | |
Praga FRK | 1938 | Åadový | 6 | Vzduchem | 176/240 | ??? | |
M-107 | 1946 | Plochý | 4 | Vzduchem | 77/105 | ??? | |
Praga E | 1947 | Plochý | 8 | Vzduchem | 110/150 | 2650 | |
Miles Messenger, Zlin Z-381 |