Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaOsobnostiFrantišek Novotný

František Novotný

František Novotný

Jméno inženýra FrantiÅ¡ka Novotného je nerozlučně spjato s naším meziválečným letectvím. Patřil mezi nejvýznamnější československé letecké konstruktéry a zařadil se po bok osobností jako Alois Å molík, Miroslav Hajn či Pavel Hajn. Jeho konstrukcí sice nebylo mnoho, ale o vÅ¡ech lze říci, že byly úspěšné. Stačí jmenovat naÅ¡i nejslavnější předválečnou stíhačku Avii B-534, B-35 nebo řadu cvičných a akrobatických strojů B-122.

První zkušenosti

FrantiÅ¡ek Novotný se narodil se 26. listopadu 1896 ve StaÅ¡ově u Hořovic nedaleko Berouna. Již jako mladý se zajímal o rodící se letectví a během středoÅ¡kolských studií se stýkal s lidmi podobných zájmů. Ne každý vÅ¡ak dovedl proměnit svůj první zápal v tak nádherné úspěchy jako právě Novotný. Kvůli zuřící válce musel 15. dubna 1915 narukovat k císařské armádě. Byl převelen na východní frontu, kde ale za necelé tři měsíce přeběhl do ruského zajetí. Díky svým schopnostem byl v roce 1917 zaměstnán v Izvarinských závodech v Doněcké pánvi. V roce 1919 se vrátil domů a po krátkém odpočinku nastoupil jako konstruktér Vojenské továrně na letadla (Letov). Zde získal své první zkuÅ¡enosti, které později uplatnil během krátké praxe u britské společnosti Hawker. Ta v té době používala u svých letadel celokovovou kostru z ocelových a duralových dílů, výhradně nýtovanou nebo Å¡roubovanou a téměř bez tepelně zpracovávaných dílů. Záhy pak na pražské technice dokončil studia a získal titul inženýra.

Příchod k Avii

V roce 1930 z Avie odeÅ¡li její zakladatelé a hlavní konstruktéři, inženýři Pavel BeneÅ¡ a Miroslav Hajn. Avia tak ztratila své hlavní konstruktéry, proto nabídla FrantiÅ¡ku Novotnému místo šéfkonstruktéra. Ten neváhal, opustil Letov a v roce 1930 nastoupil u Avie. Své působení zahájil zaváděním sériové výroby stíhacích dvouploÅ¡níků Ba-33. Později pracoval na úpravách licenčních Fokkerů F-IX, u nás vyráběných u Avie. Svou samostatnou činnost zahájil projektem celokovové stíhačky Avia B-34. Při konstrukci navázal na práci dvojice BeneÅ¡-Hajn, ale využil také zkuÅ¡eností, které získal během působení v britské firmě Hawker. Avia B-34 tak byla jedno z prvních čs. letadel, které využívalo celokovové kostry bez tepelně zpracovaných dílů a důsledně Å¡roubované a nýtované konstrukce draku. B-34 byla sice postavena jenom v malé sérii 12 kusů, ale byla jen prvním schůdkem k dalším úspěchům. Do jejího draku byly později montovány různé motory až vznikla celá řada letadel â€“ B-34, B-134, B-234, B-334 a B-434. Jejím vyvrcholením byla naÅ¡e nejslavnější předválečná stíhačka â€“ Avia B-534. Výborné letové vlastnosti a její výkony (max. rychlost 405 km/h; stoupání do 5000 m za 5 min) vybojovaly Avii suverénní převahu nad ostatními naÅ¡imi leteckými továrnami a Avie se stala monopolním dodavatelem stíhacích letadel.

Nejúspěšnější konstrukce

Avia B-534 se stala symbolem síly naÅ¡eho letectva a popularita a oblíbenost tohoto stroje u naÅ¡ich letců to v každém pádu dokazovala. Na leteckém mítinku v Curychu 1937 byla prakticky jediným letadlem, které mohlo konkurovat německým Bf 109. V Curychu slavila úspěch i další Novotného konstrukce â€“ Avia B-122. B-122 byla na svoji dobu vynikajícím akrobatickým letounem a úspěchy Nováka, Å irokého a Hubáčka i dalších naÅ¡ich pilotů to jen potvrzují. Avia B-122 procestovala celou Evropu, jako BÅ¡-122 se stavěla v sériích pro naÅ¡e letectvo. Posledním typem stíhacího letadle ing. Novotného byla elegantní Avie B-35. Výkony třetího prototypu se zatahovacím podvozkem ukázaly, že naÅ¡e letectvo mohlo mít stíhačku světové třídy. Bohužel přiÅ¡la okupace a vývoj probíhal jen krátce pod dohledem Němců, později bylo dvanáct kusů prodáno do Bulharska. Je tak jen ironií osudu, že oba významné typy naÅ¡ich stíhaček (B-534, B-135) se osvědčily v letectvech cizích států.

Neúspěšné konstrukce

JeÅ¡tě než vznikla Avie B-135, zkonstruoval FrantiÅ¡ek Novotný několik typů, které se neprosadili. Navrhovaný dvoumístný hornoploÅ¡ník B-42 z roku 1933 byl v soutěži poražen Aerem A-100. Podobně dopadl projekt bombardovacího letounu Avia B-36 z roku 1936, přestože byl pojat velice moderně a díky svým výkonům (rychlost 450 km/h, náklad pum 1200 kg) mohl účinně zmodernizovat naÅ¡e bombardovací letectvo. Návrh dopravního letounu Avia 40, poháněného třemi motory DR-14, pro dva piloty a deset cestujících byl také zapomenut kvůli nezájmu aerolinií. Neúspěch některých konstrukcí byl možná způsoben tím, že Avia měla monopol na dodávky stíhaček a vyšší místa tak neměla zájem o letouny jiných kategorií a upřednostňovala jiné výrobce. FrantiÅ¡ek Novotný měl také konkurenci v druhé konstrukční kanceláři pod vedením ing. Roberta Nebestáře. Ta v Avii působila od roku 1931 a výsledkem její činnosti byly vesměs smělé, ale neúspěšné projekty. Ale i to odebíralo prostředky Novotného skupině.

Okupace a poválečný život

Na začátku okupace v roce 1939 FrantiÅ¡ek Novotný jeÅ¡tě chvíli pracoval na projektu Avie B-135, ale ten byl zanedlouho zruÅ¡en. Novotný odeÅ¡el z Avie a mohl jen sledovat, kam se vyvíjí letectví. Vůbec snášel okupaci těžce a znamenala pro něj podlomení jeho fyzických sil. Å koda, že ani poválečná doba nedala ing. Novotnému možnost pracovat v letectví tak, jak by si přál, tedy tak, aby jeho schopnosti a tehdy už bohaté zkuÅ¡enosti nebyly svazovány různými nařízeními, zákazy a příkazy. V roce 1946 sice jeÅ¡tě navrhl civilní hornoploÅ¡ník Avia Av 36, pojmenovaný Bojar, ale na jeho konstrukci už prakticky nepracoval, neboÅ¥ počátkem roku 1946 cestou do práce náhle umřel na srdeční infarkt. Československý letecký průmysl tím ztratil předčasně jednoho ze svých nejlepších konstruktérů, československé letectví pak muže, který svou houževnatostí, pílí, talentem pomohl vybudovat silné stíhací letectvo a stál u jeho zrodu jeho tradic.

Použitá literatura

Letectví + Kosmonautika č. 1/1946, 24/1966
Němeček, Václav: Československá letadla I, NaÅ¡e Vojsko 1984

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 2.1.2006
Poslední úprava: 8.8.2017

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]