Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaPraga E-112

Praga E-112

Praga E-112

Pragu E-112 lze považovat za nevlastní sestru populárnějšího Z-26 Trener, který je daleko známnější. Jedná se o letoun stejné kategorie, tedy školní dvousedadlový letoun, který má i podobný vzhled. Pragy E-112 byl vyroben pouze jeden prototyp a upadla v zapomnění, proto bych Vás s ní chtěl alespoň zhruba seznámit.

Vývoj

V roce 1946 byla vypsána soutěž na dvoumístné školní letadlo pro vojenské i sportovní účely. Nalezla odezvu ve Zlíně, kde tehdy působil Ing. Karel Tomáš a také v Pražské továrně Praga, kde byl vedoucím konstruktérem Ing. Jaroslav Šlechta. Praga nabídla typ E-112 a její konkurence typ Z-26. Sám projekt E-112 však nepocházel z toho roku, ale byl mnohem starší. Jeho první návrh vznikl už v roce 1934, když Ing. Šlechta převzal vedení konstrukční kanceláře Pragy. Tehdy navrhl nový letoun pod označením E-112, který měl být zjednodušením výkonné, ale také drahé, Pragy BH-111. Jako pohon zvolil invertní čtyřválec Walter Junior o 88,2 kW (120 k). Roku 1938 už několikrát odložený projekt vyzrál do poměrně pokročilého stadia. Měl to být smíšený polosamonosný dolnoplošník s invertním šestiválcem Praga VI. Kvůli osudným událostem v roce 1938 nebyl letoun dokončen.

K tomuto stroji se tedy Ing. Šlechta vrátil a přihlásil se s ním do soutěže. Nebylo ovšem možno převzít všechno ze starého letounu, proto vznikl obnovený projekt se stejným označením E-112. Ing. Šlechta stačil zpracovat vlastní projekt, poté se ale začaly přeorganizovávat konstrukční kanceláře a Praga E-112 byla předána skupině konstruktérů v Letovu. Ti ho již stačili dovést k realizování. Při zkouškách se ukázalo, že E-112 je dobrý typ, ale Z-26 přece jen lepší. Praga měla některé nedostatky a Trener byl navíc o něco lehčí. Tak byl typ E-112 zapomenut a do výroby se dostal Trener.

Technický popis

E-112 byl jednomotorový samonosný dolnokřídlý jednoplošník.

Křídlo bylo celodřevěné se dvěma nosníky, zhotovené v jednom kuse, takže procházelo pod trupem. K němu bylo připojeno kováním se čtyřmi svorníky. Na křídle byla normální křidélka dřevěné konstrukce a mezi nimi a trupem přistávací klapky, které se štěpily dolů. Jejich kostra byla svařena z ocelových trubek, celek potažen plátnem.

Trup trojúhelníkového průřezu měl základní čtyřhrannou příhradovou kostru, svařenou z ocelových trubek. Na ni byla připevněna tvarová karoserie, potažená v přední části a na hřbetě plechem, jinak plánem. Kabiny posádky měla prostorný třídílný odsunovací kryt z plexiskla, kompletní dvojí řízení a všechny potřebné přístroje pro kontrolu letu i motoru.

Ocasní plochy byly samonosné dřevěné konstrukce, z nichž pevné plochy překližkový potah a kormidla plátěný.

Pohonná jednotka byla umístěna v přídi trupu pod prostorným krytem. Jednalo se o invertní čtyřválec Walter Minor 4-III o výkonu 77,2 kW (105 k). Kryt měl na bocích vzadu charakteristické „uši“, které pomáhaly zlepšit původně nedokonalé chlazení.

Přistávací zařízení tvořil pevný jednoduchý dvoukolý podvozek s oleopneumatickým pérováním a hydraulickými brzdami. Kola měla rozměr 420×150.

Zbarvení

Na všech plochách hliníkový nátěr, vrtule částečně v barvě dřeva, částečně ostře žlutá, na směrovce černý nápis E-112, na směrovce a křídlech výsostné znaky modře orámované.

Článek zpracován podle monografie z L+K 8/1975, autor Václav Němeček, výkres Stanislav Smékal

Použitá literatura

  • L+K č. 8 ročník 1975
  • Němeček, Václav: Československá letadla II, Naše Vojsko 1984.

Technické údaje

Základní technické údaje
Typ E-112
Rozpětí10,62 m
Délka7,60 m
Výška2,25 m
Nosná plocha15,25 m2
Prázdné letadlo568 kg
Vzletová hmotnost835 kg
Max. rychlost205 km/h
Cestovní rychlost180 km/h
Přistávací rychlost78 km/h
Výstup do 2000 m15 min
Dostup3 500 m
Dolet570 km

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 2.9.2004
Poslední úprava: 26.7.2009

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]