Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaPotez 25

Potez 25

Potez 25

Potez 25 (někdy značen také Potez XXV) byl velice úspěšný francouzský letoun, který je úzce spojen i s československým odbojem za druhé světové války. Naši piloti na něm létali ve Francii i Polsku.

Popis

Potez 25 byl typický představitel průzkumného letounu své doby – jednomotorový dvousedadlový dvouplošník s pevným podvozkem. Přesto nad jinými letadly stejné kategorie vynikal svou jednoduchou konstrukcí, spolehlivostí a snadnou údržbou. Navazoval na úspěšný stroj Potez 15, který byl vyráběn ve vysokých počtech na počátku dvacátých letech. Větší a rychlejší "pětadvacítka" ho ale svým významem mnohonásobně předčila. Oproti Potezu 15 měla nový větší a výkonnější motor a přepracovaná křídla. Prototyp vzlétl na počátku roku 1925. První kusy byly k jednotkám zařazeny v roce 1926 a výroba pokračovala až do roku 1934.

Potez 25 byl jednomotorový jedenapůlplošník (horní křídlo má běžnou velikost se dvěma nosníky a menší dolní křídlo má pouze jeden nosník). Horní křídlo trojdílné, spodní dvoudílné. Konstrukce křídel smíšená; duralové nosníky kombinované s dřevěnými žebry byly na náběžné hraně kryty překližkou, na zbylých částech potaženy plátnem. Křidélka byla na horním křídle. Trup obdélníkového průřezu smíšené konstrukce měl čtyři podélníky ze smrkového dřeva. Kostra trupu ocasních ploch z ocelových a duralových trubek a profilů, v oblasti motoru a kabin kryta překližkou, v zadní části trupu plátnem. Ocasní plochy smíšené konstrukce a klasického uspořádání.

S řadovým motorem Lorraine-Dietrich 12Eb o výkonu 450 k (330 kW) měl maximální rychlost kolem 230 km/h, cestovní rychlost 175 km/h a dolet okolo 600 km. Kromě motoru Lorraine-Dietrich se používaly i jiné pohonné jednotky výrobců Hispano-Suiza (12Ga nebo 12Lb), Salmson (18Ab nebo 18Cmb), Gnome-Rhone (Jupiter), Farman (12We) a Renault (12Jb). Výzbroj byla tvořena jedním pevným synchronizovaným kulometem Vickers ráže 7,69 mm s 500 náboji a dvojitým pohyblivým kulometem Lewis ráže 7,69 mm v kabině pozorovatele. Namontován mohl být i další kulomet Lewis střílející šikmo dolů z pozorovatelovy kabiny.

Po menších úpravách se Potezy 25 používaly i v civilní sféře u spolešnosti Aéropostale pro přepravu pošty ve Francii, Africe i Jižní Americe.

Zajímavostí, vztahující se k našemu území, je to, že v roce 1926 u nás havaroval firemní letoun Potez 25. Více informací lze nalézt v knize Nehody dopravních letadel v Československu od Ing. Ladislava Kellera.

Verze

Nejvýznamnější byly:

Potez 25A.2 (pozorovací verze)

Potez 25B.2 (lehká bombardovací verze)

Potez 25 TOE (Théâtres d´Operation Extérieus - tropikalizovaná verze pro službu ve francouzských koloniích)

Dále existovala celá řada dalších verzí (www.aviastar.org udává dokonce číslo 87!), část z nich však byla postavena pouze v jediném kusu a drtivá většina nemá žádnou spojitost s naším letectvím.

Výroba, export

V letech 1925 až 1934 bylo ve Francii postaveno necelých 3800 letadel Potez 25 pro francouzské letectvo (cca 2450 kusů) i na export. Díky velkému zájmu probíhala výroba i v dalších francouzských továrnách - A.N.F. Les Mureaux a Hanriot.

Jak už bylo řečeno, Potez 25 byl velmi úspěšný stroj, který byl také exportován a sloužil v řadě zemí. Zvláštní postavení má Polsko, které v roce 1928 koupilo 16 strojů a po krátké době i technickou dokumentaci potřebnou k licenční výrobě. Do roku 1932 bylo v továrnách PWS v Białej Podlaskiej postaveno celkem 150 licenčních strojů. Stejný počet pak vyprodukovala i továrna „Plage i Laśkiewicz“ v Lublinu. Jednalo se o čistě průzkumnou verzi A2 i bombardovací/průz­kumnou B2, která se pak dělila na další čtyři typy – typ 1 (dálkový průzkumný), typ 2 (průzkumný), typ 3 (bojově-průzkumný), typ 4 (denní bombardovací). V roce 1936 dostalo 47 strojů nové hvězdicové motory PZL Bristol Jupiter VII o výkonu 490 k. Ve stejném roce začaly být Potezy přeřazovány do leteckých škol a u bojových jednotek je postupně nahradil domácí typ PZL 23 Karas. Ve službě vydržely až do polské kapitulace v roce 1939.

Mimo Polska probíhala licenční výroba i v Jugoslávii (200 kusů), Rumunsku (70 kusů) a Portugalsku (27 kusů).

Mezi uživatele typu Potez 25 patřila celá řada dalších zemí: Alžírsko, Brazílie, Čína, Estonsko, Etiopie, Finsko, Guatemala, Indočína, Japonsko, Jugoslávie, Paraguay, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Sovětský svaz, Švýcarsko, Turecko a Uruguay.

Potez 25 a Čechoslováci

Českoslovenští piloti se s letadly typu Potez 25 poprvé seznámili v Polsku. Do polského letectva vstoupilo celkem 93 československých letců, z nichž většina byla soustředěna ve výcvikovém centru v Dęblinu. Byli příslušníky Eskadry Szkolnej Obserwatorów, která patřila pod zdejší Centrum Wyszkolenia Lotnictwa Nr.1. Vyskytovala se zde řada různých typů - PWS 26, Bréguet XIX, RWD-8, RWD-14 Czapla a také Potez 25. Letiště se však krátce po vypuknutí války stalo cílem německého náletu a spolu s letadly bylo zničeno.

Velká část československých pilotů se následně evakuovala na letiště Góra Pulawska, kde 4. září 1939 vznikla Czechoslowacka Eskadra Rozpoznawza. Tvořilo ji přibližně 60 pilotů, mechaniků a pozorovatelů spolu s 11 letadly typu Potez 25 a RWD-8. Avšak i tato jednotka musela 16. září ukončit svou činnost, protože už neměla žádná provozuschopná letadla.

Podruhé se naši letci s Potezy potkali při výcviku ve francouzském letectvu. Vzhledem k vysokému počtu vyrobených kusů se Potez 25 vyskytoval u většiny výcvikových jednotek. Letci, kteří byli v době vypuknutí války v severní Africe, se přesunuli na základny francouzského koloniálního letectva v Alžírsku, Maroku a Tunisku. Později byla většina z nich přesunuta na alžírské letiště Blída k místní École Centre d´Instruction. Další cesta vedla na letiště Oran-La Senia, odkud již směřovali k bojovým jednotkám. Na všech letištích, kde se cvičili naši letci, převažovaly zastaralé letouny a mezi nimi i Potez 25 ve verzi TOE.

Piloti, kteří zůstali ve Francii se s Potezy 25 setkali také. Výcvik většiny stíhacích pilotů probíhal v Chartres u zdejšího Centre d´Instruction de Chasse No 6, kde se opět objevila letadla Potez 25 TOE. S tímto typem letadla se setkali i bombardovací piloti na základnách Toulousse-Francazal a Pau. V Pau navíc létaly i Potezy 25A.2. Právě tento typ se stal 4. března 1940 osudným jednomu z československých letců. Pilot Cpl. Jaroslav Stoklasa, letící spolu s francouzským střelcem, se vracel z výcvikového letu a kvůli špatné viditelnosti narazil do kopce poblíž základy. Oba letci zahynuli.

Základní technické údaje

  Potez 25 TOE [1] [2]
Rozpětí 14,06 m 14,14 m
Délka 9,14 m 9,2 m
Výška 3,51 m 3,59 m
Nosná plocha 46,00 m2 51,4 m2
Prázdná hmotnost 1 528 kg 1 490 kg
Vzletová hmotnost 2 150 kg 2 558 kg
Max. rychlost 210 km/h 214 km/h
Cestovní rychlost 175 km/h ??
Dolet 765 km 600 km
Dostup 6750 m 5 500 km

[1] podle Miroslav Balous: "Potez 25 (A.2, B.2, TOE)", L+K 2010-06

[2] podle Andrzej Glass: "Polskie konstrukcje lotnicze 1893-1939", WKiŁ, Warsaw 1977. Verze nespecifikována.

Zdroje

  • BALOUS, Miroslav. Potez 25 (A.2, B.2, TOE). Letectví + Kosmonautika. 2010, červen, s. 38-39.
  • RAJLICH, Jiří. Na nebi sladké Francie. Praha : Naše Vojsko, 2003. 555 s. ISBN 80-206-0678-5.
  • KUDRNA, Ladislav. Českoslovenští letci v polské kampani 1939. Fakta a svědectví. 2010, leden, s. 26-29.
  • MÁČE, Jan. Československá armáda 1939-1945 – Polsko 1939. ATM. 2009, prosinec, s. 73-75.
  • MÁČE, Jan. Československá armáda 1939-1945 – V období podivné války. ATM. 2010, březen, s. 73-75.
  • KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu díl 1. Cheb : Svět Křídel, 2009. Potez 7 a 25, s. 280. ISBN 978-80-86808-63-5.
  • SANKOWSKI, Wojciech. Lotnictwo z Szachownica [online]. 2004 [cit. 2011-02-07]. Potez XXV. Dostupné z WWW: <http://www.sanko.wroclaw.pl/galeria/zestaw06/21_potez-25.html>.
  • http://www.aviastar.org/air/france/potez-25.php
  • http://www.airwar.ru/enc/bww1/potez25.html
  • http://en.wikipedia.org/wiki/Potez_25
  • http://fr.wikipedia.org/wiki/Potez_25

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 28.12.2005
Poslední úprava: 9.2.2011

Kapitoly

Výkresy

Obrázky

Kamufláže


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]