Moravan, resp. Letecká továrna ZlÃn, se na poÄátku nového tisÃciletà zabývala projektem nového dopravnÃho letadla pro osm až deset cestujÃcÃch. Do té doby se pod znaÄkou ZlÃn vyrábÄly pouze malé sportovnà letouny a nový typ mÄl tuto zvyklost zmÄnit. Komplikace se zástavbou nového motoru a zejména finanÄnà potÞe Moravanu zapÅÃÄinily konec tohoto projektu a zůstalo tak u jediného prototypu.
ZlÃn Z-400 konstrukÄnÄ navazuje na letoun SM-92, který byl navržen v ruské firmÄ Technoavia. Ta zaÄala v Äervenci 1992 pracovat na novém letounu, který byl zamýšlen jako náhrada letitých Antonovů An-2. ZákladnÃmi požadavky byla jednoduchá a technologicky nenároÄná konstrukce, nÃzké provoznà náklady a schopnost operovat i z nezpevnÄných ploch. Stavba dvou prototypů byla zahájena na poÄátku roku 1993 a prvnà vzlet se uskuteÄnil 28. prosince 1993. Ve své dobÄ byl Finist považován za perspektivnà letoun, avÅ¡ak dlouho nemohl zÃskat potÅebnou certifikaci a navÃc se použité hvÄzdicové motory M-14P (265 kW) ukázaly jako pÅÃliÅ¡ slabé. Kvůli ekonomickým potÞÃm se Technoavia rozhodla svůj projekt prodat jinému výrobci, který by byl schopen zajistit certifikaci a pÅÃpadnÄ provést instalaci jiného motoru. UskuteÄnila se Åada jednánà a nakonec v roce 1999 navázala Technoavie kontakt s Moravanem.
Zvažovala se možnost instalace naÅ¡eho motoru M-601, ale protože ZlÃn Z-400 se mÄl uplatnit zejména na západnÃch trzÃch, bylo tato možnost zavrhnuta. Na jaÅe roku 2000 byl jako vhodný vybrán kanadský pÃstový osmiválec Orenda OE600A. ZajÃmavé je, že slovenský Aerotech u svého SMG-92 Turbo Finist použil k pohonu právÄ M-601.
Na podzim roku 2000 byla Moravanu pÅedána kompletnà dokumentace a na poÄátku následujÃcÃho roku dorazil drak letounu, který byl v bÅeznu bÄhem tÅà dnů smontován. VeÅejnosti byl projekt pÅedstaven 8. dubna 2001. NáslednÄ se konstruktéÅi museli vypoÅádat s instalacà motoru a zástavbou vÅ¡ech s nÃm souvisejÃcÃch systémů. Nový motor byl výraznÄ tÄžšà než původnà M-14 a kvůli centráži tedy musel být umÃstÄn co nejblÞe motorové pÅepážce. UmÃstÄnà motorové zástavby bylo ÅeÅ¡eno výhradnÄ pomocà poÄÃtaÄových modelů, a nebylo tedy tÅeba postavit jediný prototypový dÃl Äi maketu. Na konci listopadu 2001 byla dodána maketa motoru OE600A, která sloužila jako rozmÄrový vzor, a pozdÄji pÅiÅ¡el i funkÄnà motor. Mimo jiné bylo potÅeba vyÅeÅ¡it kapalinová chladÃcà systém a sacÃ, pÅeplÅovacà a výfukovou soustavu. Nový odlehÄený a odhluÄnÄný celokompozitový kryt motoru dodala firma NA Desing Company a. s. Kryt plnÄ vyhovuje pÅedpisu JAR 23 a je vysoce žáruvzdorný.
PÅedstavenà hotového letounu se konalo 21. ledna 2002, v únoru probÄhla prvnà motorová zkouÅ¡ka a 21. kvÄtna se uskuteÄnily prvnà skoky nad dráhou. Zálet byl úspÄÅ¡nÄ proveden 23. kvÄtna, za ÅÃzenÃm letounu sedÄli Ing. Petr Jarocký a Josef Charvát. PÅi zkouÅ¡kách se ukázalo, že letoun je dobÅe ovladatelný, stabilnà a motor spolu s použitou vrtulà velmi tichý. PůvodnÄ se poÄÃtalo se zahájenÃm sériové výroby nejpozdÄji v roce 2004 s tÃm, že roÄnà výroba bude až 50 stojů. PÅedpokládaná cena jednoho letounu byla 26 mil. KÄ. Firma registrovala zájem v KanadÄ, BrazÃlii, USA, ale také v Africe a Austrálii. AvÅ¡ak již pÅà prvnÃch letech se ukázalo, že motor nebyl dostateÄnÄ chlazený. Tento problém sám o sobÄ by ÅeÅ¡itelný byl, avÅ¡ak ekonomické problémy výrobce napomohly k tomu, že projekt byl v záÅà 2003 zastaven. Kanadský výrobce motorů navÃc zastavil výrobu motorů OE600. ZlÃn Z-400 tak zůstal v jediném prototypu. Celkové vývojové náklady Äinily pÅibližnÄ 80 milionů korun.
ZlÃn Z-400 byl navržen jako vÃceúÄelový letoun, který mohl nést užiteÄný náklad 900 kg pÅi maximálnà vzletové hmotnosti 2700 kg. PoÄÃtalo se s variantou vybavenou plováky namÃsto klasického kolového podvozku. Celá konstrukce mÄla být odolná lehkému poÅ¡kozenÃ, námraze i neÄistotám. PoÄÃtáno bylo s teplotnÃmi výkyvy od â30°C do +50°C. PÅepravnà prostor lze různÄ modifikovat, napÅÃklad pro pÅepravu osob, nákladu Äi paraÅ¡utistů. VnitÅnà nákladové prostory jsou dostupné pomÄrnÄ velkými, dozadu odsouvatelnými dveÅmi (1,35 m à 1,12 m). Ty vedou do nákladnà kabiny, která má rozmÄry: Å¡ÃÅka 1,26 m, výška 1,20 m a délka 3,40 m.
Z-400 je jednomotorový vzpÄrový hornoploÅ¡nÃk s kanadským motorem Orenda OE600A.
Trup obdélnÃkového průÅezu poloskoÅepinové konstrukce je vyroben z hlinÃkových slitin. Nákladový prostor je pÅÃstupný boÄnÃmi dveÅmi o rozmÄrech 1,35Ã1,12 m. Do kabiny (Å¡ÃÅka 1,26 m; výška 1,20 m a délka 3,40 m) lze umÃstit sedadla pro pÄt cestujÃcÃch (plus dva piloti) nebo 10 výsadkáÅů s výstrojÃ, pÅÃpadnÄ až 600 kg nákladu. Pilotnà prostor je dostupný dvojicà dveÅà po obou stranách trupu. Letoun má dvojà ÅÃzenÃ, hlavnà pilotnà sedadlo je levé. Kabina je vÄtrána a vytápÄna.
KÅÃdlo je celokovové, jednonosnÃkové, obdélnÃkového tvaru. Je vzepÅeno k trupu dvojicà jednoduchých vzpÄr z ocelových trubek. Profil P-301M-15 byl navržen CAGI speciálnÄ pro SM-92. DÃky tomu má vynikajÃcà letové vlastnosti i pÅi vysokých úhlech nábÄhu, pouze s jednoduchými vztlakovými klapkami a bez použità slotů. KÅÃdlo má kÅidélka Frise a ÄtyÅdÃlné tÅÃpolohové vztlakové klapky Fowlerova typu. Klapky zaujÃmajà 56 % délky odtokové hrany kÅÃdla, majà vnÄjÅ¡Ã závÄsy a vysouvajà se pomocà elektromotoru. KÅidélka jsou vybavena na zemi stavitelnými vyvažovacÃmi ploÅ¡kami. V kÅÃdle jsou umÃstÄny integrálnà nádrže o objemu 380 l. Pro sériovÄ vyrábÄné stroje se poÄÃtalo se zvýšenÃm objemu až na 760 litrů, pÅÃpadnÄ i s 200l pÅÃdavnými nádržemi.
Ocasnà plochy jsou celokovové konstrukce. VOP jsou k trupu vzepÅeny jednoduchými vzpÄrami. U VOP je použit obrácený profil NACA 23 010, takže pÅi pÅekonánà urÄité hranice zadnà centráže se VOP stává nosnou plochou. Kýlová plocha je opatÅena pÅechodem do trupu. ObÄ kormidla jsou aerodynamicky vyvážena, smÄrové kormidlo je opatÅeno na zemi stavitelnou vyvažovacà ploÅ¡kou. Levá polovina výškového kormidla nese ploÅ¡ku podélného vyváženÃ.
Podvozek je robustnà konstrukce, vzpÄry hlavnÃho podvozku z ocelových trubek jsou uchyceny pod pilotnà kabinou. Podvozek nemá klasické odpruženÃ, ale sÃly se pÅenášejà do tuhé konstrukce draku. Podvozková kola jsou osazena stÅedotlakými pneumatiky o rozmÄrech 600Ã1800 mm. Jsou brzdÄna a jejich diferenciálnà brzdÄnà pÅi pojÞdÄnà ovládá pilot pomocà pedálů nožnÃho ÅÃzenÃ. Ostruhové kolo je na listové pružinÄ.
Motor PÃstový motor Orenda OE600A s osmi válci uspoÅádanými do V má výkon 600 k (447 kW) a pohánà tÅÃlistou vrtuli Avia AV-803 o průmÄru 2,6 m, což je upravená vrtule V-508. Je na zemi reverzovatelná a má demontovatelné listy. Kryt motoru je celokompozitový, tÅÃdÃlný o celkové hmotnost 20 kg.
Typ | Z-400 |
---|---|
RozpÄtà | 14,60 m |
Délka | 9,197 m |
Výška | 3,08 m |
Nosná plocha | 20,44 m2 |
Maxmálnà vzletová hmotnost | 2 700 kg |
Rychlost cestovnà | 270 km/h |
Rychlost nepÅekroÄitelná | 345 km/h |
Dolet | 2 000 km |
Dostup | 6 000 m |