Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaGotha G.L. VII

Gotha G.L. VII

Gotha G.L. VII

Gotha G.L.VII byl německý průzkumný a bombardovací letoun, který vznikl na konci 1. světové války jako reakce na rychlé spojenecké stíhačky. Německo totiž nemělo průzkumný letoun, který by jim mohl svou rychlostí konkurovat. Až Gotha G.L.VII (G.L. = Grossflugzeug Leicht) představovala stroj, který byl díky své rychlosti 180 km/h a dostupem až 6000 m adekvátní odpovědí. Vzhledem k průběhu války se už ale nestačil nijak prosadit. Avšak jeho výkony byly opravdu vynikající – rychlostí pouze mírně zaostával za soudobými stíhačkami a dostupem je převyšoval.

Gotha G.L.VII v Československu

Letoun Gotha G.L.VII patří mezi letouny, které u nás krátce po válce létaly pouze v jediném exempláři a neměly pro náš rodící se stát prakticky žádný význam. Jediný letoun Gotha G.L.VII se k nám dostal na počátku roku 1920. Ukrajinský G.L.VII s německou posádkou během přeletu Vídeň-Kyjev nedovoleně přistál na letišti Bratislava-Vajnory a zde byl internován. V té době Československo pociťovalo potřebu přesného vytyčení hranic a zmapování území. K tomu se přímo vybízelo letecké snímkování, proto byl internovaný letoun tajně přelétnut do Kbel, kde byl intenzivně zkoušen.

O pohybech jediné Gothy G.L. VII nad naším územím se dochovalo pouze minimum informací. Dobře znám je pouze konec kariéry tohoto letounu. Dne 21.3.1920, pilotován německým pilotem, nouzově přistál u obce Stupavy nedaleko Bratislavy. Po opravě odstartoval k letu zpět na letiště Vajnory, během kterého došlo k nárazu do železničního náspu a stroj byl natolik poškozen, že nemohl být opraven. Podle německého pilota Clausena bylo příčinou vysazení jednoho z motorů. Dvojice československých mechaniků, kteří byli při letu na palubě havarovaného letounu, se shodla, že motory pracovaly zcela spolehlivě. Oba mechanici i pilot z havárie vyvázli bez vážnějších zranění.

Typ Gotha G.L. VII vzbudil u našeho letectva takový zájem, že Československo objednalo u firmy Gotha trojici těchto letounů, oficiálně určených pro letecké snímkování. První stroj byl při přeletu do Československa zničen při havárii, ještě na území Německo. Německá osádka opět vyvázla pouze s lehčími zraněními. Objednávka zbylých dvou letadel G.L. VII byla zrušena Spojeneckou komisí, která prosazovala nákup techniky z válečných přebytků Francie a Velké Británie.

Zbarvení a označování

Informace o zbarvení našeho jediného letounu G.L. VII jsou odvozovány z několika mála dostupných fotografií a srovnáváním se stroji sloužícími v německém letectvu, nelze proto tyto informace považovat za stoprocentní.

Křídla a VOP krylo plátno se vzorem lozenge; zelenošedou barvou byla natřena příď trupu, vzpěry, motorové gondoly a disky kol. Zadní část trupu byla nastříkána skvrnami zelenošedé, zelené a šedé barvy. Na SOP bílé barvy (nebo žluté?) byly umístěny výsostné znaky ukrajinského letectva – modrý čtverec se žlutým trojzubcem. Na levé straně trupu a na přídi byl umístěn bílý nápis Olena.

Technický popis

Gotha G.L. VII byl dvoumístný dvouplošník, určený k průzkumným a bombardovacím akcím. Horní křídlo mělo větší rozpětí než spodní a bylo vybaveno křidélky. Trojice vzpěr na každé straně byla z ocelových trubek, aerodynamicky tvarovaných překližkou.

Ocasní plochy byly dvojité. Kromě dolní vodorovné plochy, vetknuté do trupu, spočívala na proudnicovém pylonu také menší horní VOP, ustavená z obou stran ještě kýlovkami obou SOP. Vodorovné ocasní plochy byly celodřevěné, pouze horní měla povrch částečně plátěný, SOP měly konstrukci z ocelových trubek potaženou plátnem.

Pohon zajišťuje dvojice řadových motorů Maybach o výkonu 260 k (191 kW). Díky absenci kabiny pozorovatele-střelce v přídi mohly být pohonné jednotky umístěny co nejblíže k trupu. Motory byly i s olejovými nádržemi aerodynamicky zakapotovány a uloženy na dřevěných rámech na spodním křídle. Hlavní palivové nádrže byly v trupu, na jedné z nich bylo namontováno sedadlo pilota, druhá byla v přídi trupu před pákou s pedály směrového řízení. Spádová nádrž byla umístěna v horním trojúhelníkovém baldachýnu. Chlazení motorů zabezpečovaly dva kapalinové chladiče umístění v horním křídle.

Podvozek byl záďového typu. Dvě hlavní kola byla uchycena ve dvou párech odpružených V-vzpěr pod motorovými gondolami. Dělená osa byla upevněna pod ostrým úhlem do trupu. Na zádi trupu ostruha.

Výzbroj tvořila dvojice kulometů Spandau ráže 7,92 mm (jeden pevný a jeden pohyblivý) spolu s nákladem až 100 kg pum.

Použitá literatura

  • L+K 25/1982
  • Krumbach, Jan: Československá křídla (L+K 1975–1977)
  • Rajlich, Jíří & Sehnal, Jiří: Vzduch je naše moře

Technické údaje

19,27 m
Základní technické údaje
Typ G.L. VII
Rozpětí
Délka9,36 m
Výška3,51 m
Prázdná hmotnost2 420 kg
Vzletová hmotnost3 140 kg
Zatížení49,23 kg/m2
Maximální rychlost180 km/h
Stoupání na 6000 m38 min
Dostup6000 m
Dolet625 km

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 30.7.2008
Poslední úprava: 20.4.2009

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]