Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaAvia BH-6

Avia BH-6

Avia BH-6

První roky existence továrny Avia jsou spjaty s řadou dolnoplošných jednoplošníků, jejichž koncepce byla na svou dobu velice pokroková. Pilotáž těchto letounů však byla oproti dvouplošníkům náročnější a československé letectvo po špatných zkušenostech s BH-3 nemělo zájem zavádět další jednoplošníky do výzbroje. Konstruktéři Beneš a Hajn se tak museli vrátit ke konstrukci klasických, praxí ověřených a teoreticky zvládnutých dvouplošníků.

Prvním dvouplošníkem vyrobeným továrnou Avia se stal typ BH-6. Koncem roku 1922 totiž MNO zadalo všem leteckým továrnám úkol vyvinout nový stíhací letoun poháněný motorem Hispano Suiza 8Fb (300 k). Beneš s Hajnem se rozhodli postavit dvojici letadel – dvouplošník BH-6 a vzpěrový hornoplošník BH-7. Prototyp dvouplošníku BH-6 zalétal tovární pilot Skubal dne 12. května 1923. Měl však doslova „jepičí život“. Již 16. května při výškovém letu začal stroj ve 4000 m hořet. Pilot sice požár prudkým sestupem utlumil a přistál, avšak sám byl těžce popálen a letoun byl na odepsání. Pro Avii to představovalo těžkou ránu. Díky finanční pomoci MNO se však vzpamatovala a již 9. září 1923 byl zalétán mírně upravený letoun Avia BH-8, vycházející z typu BH-6.

Konstrukčně byla BH-6 řešena velmi elegantně. Celodřevěný trup, tvořený čtyřmi hlavními podélníky, přepážkami a překližkovým potahem, tvořil lehkou a přitom dostatečně tuhou skříň. Průřez trupu byl pravoúhlý s vyklenutou horní a spodní stranou. Přední část trupu s motorem kryly odnímatelné panely z hliníkového plechu. Tvarové panely zakrývaly rovněž trubkový kozlík, nesoucí horní křídlo. Křídla měla po dvou dřevěných nosnících s navléknutými žebry a byla potažena plátnem. V místech žeber zesilovaly potah přilepené proužky plátna. Odtokovou hranu horního křídla tvořila ocelová struna, na dolním křídle byla odtoková hrana vyrobena z dřevěné lišty. Jednoduchý vzpěrový systém křídel zdůrazňoval lehkost konstrukce. Křidélka, umístěná jen na spodním křídle, se stala typickým znakem pro všechny pozdější BH, stejně jako směrovka bez kýlové plochy. Její funkci zastávaly ploché boky trupu. Vodorovný stabilizátor měl rovněž dřevěnou kostru s plátěným potahem, kostra kormidel byla zhotovena z ocelových trubek. Letoun poháněl osmiválcový motor Hispano-Suiza HS-8Fb o jmenovitém výkonu 300 k. Kapalinový chladič lamelového typu, rozdělený do dvou sekcí, nesly nohy podvozku. Olejová nádrž tvořila náběžnou hranu trupového pylonu, kde byla vystavena proudícímu vzduchu od vrtule, což mělo pro chlazení oleje dostačovat. K dolním podélníkům trupu ukotvené dřevěné podvozkové nohy nesly kola o rozměrech 700 × 100 mm. Pružení podvozku obstarávaly gumové provazce. V zadní části trupu byla ukotvena ostruha z ocelových pružin s kluznou patkou.

Trup, s výjimkou hliníkových motorových krytů, byl nastříkán světlou krémovou barvou. Také mezikřídelní a podvozkové vzpěry a plochá osa podvozku byly v krémové barvě. Plátnem potažené části – křídla, ocasní ploch a disky kol – zůstaly v barvě plátna, natřeného celonovým vypínacím lakem. Chladiče na podvozkových nohách dostaly nátěr černou barvou, chladič oleje v pylonu pak hliníkovým bronzem. Vrtule zůstala v přírodní barvě, vrtulové kužel byl hliníkový. Na křídlech a směrovém kormidla byly výsostné znaky praporového typu. Žádné jiné označení letoun nenesl.

Použitá literatura

  • Letectví + Kosmonautika 11/84 (Malé letectvo – ing. Ivan Hrozinka)
  • Němeček, Václav: Československá letadla I, NaÅ¡e Vojsko 1984.
  • Krumbach, Jan: Triáda – ilustrovaná historie letectví (Avia BH-21; Jakovlev Jak-15/17/23; Spitfire Mk.IX a Mk.XVI), NaÅ¡e vojsko 1986
  • Rajlich, Jiří & Sehnal, Jiří: Vzduch je naÅ¡e moře, NaÅ¡e vojsko 1993

Technické údaje

Základní technické údaje
Typ BH-6
Rozpětí horního křídla9,03 m
Rozpětí dolního křídla9,98 m
Hloubka křídel1,40 m
Stupnění křídel0,15 m
Délka6,47 m
Výška2,88 m
Nosná plocha22,6 m2 (21,96 m2)
Prázdná hmotnost878 kg
Vzletová hmotnost1 180 kg
Max. rychlost220 km/h
Cest. rychlost200 km/h
Přistávací rychlost80 km/h
Stoupání na 5000 m16 min
Praktický dostup7000 m
Dolet400 km

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 7.8.2007
Poslední úprava: 8.8.2017

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]