Avia BH-22

Ve dvacátých letech bylo v Československu zvykem souběžně se zavedením bojového typu objednat i cvičnou verzi tohoto letounu. Cvičný letoun se měl svými letovými vlastnostmi a charakteristikami co nejvíce blížit bojovým strojům a jeho výhodou měly být nižší provozní náklady díky slabšímu motoru. Avia tuto potřebu předpokládala a začala pracovat na novém letounu.

Předchůdci

Důraz nebyl ani tak kladen na rychlost, dostup a stoupavost, jako spíše na ovladatelnost a obratnost srovnatelnou s B-21 a na možnost provádět s novým cvičným letounem veškeré bojové obraty a kompletní akrobacii. Letoun B-22 se dosti podobal svému „sourozenci“ B-21. Základní změnou, která ovlivnila i další zásahy do konstrukce, bylo nahrazení motoru HS-8Fb méně výkonným HS-8Aa. Byl to také vodou chlazený dvouřadý osmiválec, měl však menší rozměry i hmotnost a výkon pouze 180 k, oproti 300 k u B-21. Váhový rozdíl mezi oběma motory byl vyrovnán zmenšením stupnění mezi křídly, letoun byl také o něco kratší než B-21 a nebyl vyzbrojen. Díky tomu, že nosný systém zůstal zachován, mělo letadlo vyšší pevnostní násobek než jeho vzor.

Vývoj, služba

Prototyp byl hotov v první polovině roku 1925 a zalétán 29. července 1925 s originálním francouzským motorem HS 8A. V srpnu byl na kbelském letišti předveden zástupcům MNO a vojenští piloti provedli několik zkoušek. Hodnocení nového stroje vyznělo velice příznivě a bylo téměř jisté, že MNO u Avie objedná sériovou výrobu. První objednávka na 18 letounů však byla Avii předána až 20. července 1926. Továrna si však byla již dříve jista svým úspěchem, takže přípravy na sériovou výrobu zahájila už v dubnu 1926; díky tomu byly první sériové B-22 předány v měsíci, kdy byla objednávka vystavena – v červenci 1926. V lednu 1928 byla objednána druhá, dvacetikusová, série.¹⁾ Dodávky probíhaly do října 1928.

Celkový počet vyrobených strojů byl tedy čtyřicet – 38 sériových pro MNO, jeden prototyp a jeden letoun který zůstal ve vlastnictví Avie (BH-22.3, poznávací značka L-BONL, mj. se v roce 1927 zúčastnil leteckého mítinku v Curychu). Většinu sériových B-22 dostala letecká škola v Chebu, u leteckých pluků pak bývaly vždy dva letouny pro udržovací akrobatické lety pilotů.

BH-22N (BH-23)

V roce 1926 byla dvojice letounů B-22 upravena pro výcvik v nočním létání. Nové označení těchto letounů bylo BH-22N, nebo častěji BH-23. Více informací naleznete v samostatném článku.

Zbarvení

Během své dlouhé služby u čs. letectva vystřídaly B-22 několikrát svůj šat. Zpočátku byly dodávány v běžné tříbarevné kamufláži se stříbrnými spodními plochami. Měly výsostné znaky praporového typu; bílý obdélník na bocích trupu byl u strojů leteckého učiliště Cheb prázdný, u strojů, zařazených do stavu leteckých pluků, byl do obdélníků vkreslen příslušný plukovní znak.

Letouny dodávané v roce 1927 a později, ale i stroje, jež po tomto datu prošly generálními revizemi, byly opatřovány již novou kamufláží, přesně určenou výnosem MNO, III. odb. let., III/2 odd. z 1. února 1927. Citovaný výnos předepisoval u cvičných strojů nátěr dřevěných částí letounů čirým celonovým lakem, části potažené plátnem měly být nastříkány hliníkovým bronzem. Identifikační písmena a číslice byly na tmavém (tj. hnědém) podkladu bílé, na stříbrném podkladu modré. Toto barevné schéma spadá již do doby používání kruhových znaků. Provedení nátěrů BH-22 v praxi přesně odpovídalo předpisu. Celodřevěný trup zůstával v přírodní barvě dřeva, poněkud ztmaveného nátěrem, ocasní plochy potažené plátnem byly stříbrné.

Křídla, přestože je až po zadní nosník kryla překližka a celek ještě plátno, byla rovněž stříbrná, stejně jako mezikřídelní i podvozkové vzpěry, plochá osa podvozku a plátěné „disky“ kol. Motorový kryt, kruhová víka inspekčních otvorů na trupu a kryt opery pilotovy hlavy zůstaly v přírodní barvě duralu. Kruhové znaky, umístěné na stříbrném podkladu, měly červené lemování. Jako příklad může sloužit letoun ze stavu 4. leteckého pluku. Na bocích trupu nesl plukovní znak (modrého lva na bílém podkladu) a označení A 11. Na obou stranách trupu je pořadí od přídě: znak, písmeno, číslo. Letouny stíhací pilotní školy v Chebu měly obdélník pro plukovní znak prázdný – bílý a nenesly zpočátku žádné další označení. Později, tj. po roce 1929, byly obdélníky odstraněny a na jejich místě se objevilo písmeno C spolu s identifikačním číslem letounu – vše v bílé barvě.

Posledním převlekem vojenských „dvaadvacítek“ byl jednotný nátěr hliníkovým bronzem na všech plochách. K této zjednodušené praxi při natírání cvičných letounů se došlo postupně v prvé polovině třicátých let. Výsostné znaky zůstaly pochopitelně kruhové s modrým lemováním, nezměnilo se ani označení příslušnosti k leteckému učilišti – písmeno C s pořadovým číslem. Změnila se pouze barva – označení bylo nyní modré.²⁾

Poznámky

¹⁾ Tento údaj vychází z knihy Ilustrované historie letectví (Triáda) od Jana Krumbacha. V L+K 9/84 Ivan Hrozinka uvádí, že druhá série byla zadána již v roce 1927. Přiklonil jsem se k údajům, uváděným v Triádě – Jan Krumbach vychází z archivních údajů a uvádí i přesné číslo a označení objednávky.

²⁾ Letectví + Kosmonautika 9/83 (Malé letectvo – ing. Ivan Hrozinka)

Použitá literatura

• Krumbach, Jan: Triáda – ilustrovaná historie letectví (Avia BH-21; Jakovlev Jak-15/17/23; Spitfire Mk.IX a Mk.XVI), Naše vojsko 1986
• Němeček, Václav: Československá letadla I, Naše Vojsko 1984.
• Rajlich, Jiří & Sehnal, Jiří: Vzduch je naše moře, Naše vojsko 1993
• Letectví + Kosmonautika 9/84 (Malé letectvo – ing. Ivan Hrozinka)

Technické údaje

Základní technické údaje

Typ	BH-22
Rozpětí horního křídla	8,50 m
Rozpětí dolního křídla	8,90 m
Hloubka křídel	1,35 m
Stupnění křídel	0,05 m
Délka	6,66 m (6,87 m)
Nosná plocha	31,9 m2 (21,96 m2)
Prázdná hmotnost	640 kg (686 kg)
Vzletová hmotnost	830 kg (860 kg)
Plošné zatížení	37,7 kg/m2
Max. rychlost	205 km/h (216 km/h)
Cest. rychlost	190 km/h (195 km/h)
Přistávací rychlost	75 km/h
Stoupání na 5000 m	22 min
Praktický dostup	6500 m (5000 m)
Dolet	500 km (460 km)

Poznámky: Zdroj - L+K 9/84, v závorkách Čs. letadla I

Vyhledávání

Info o článku

Kapitoly

Obrázky

Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]