Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaAntonov A-15

Antonov A-15

Antonov A-15

Jednomístný celokovový vysokovýkonný větroň A-15 vznikl pod vedením známého konstruktéra O. A. Antonova na základě požadavků sportovců DOSSAF, kteří se s ním chtěli zúčastnit plachtařského mistrovství světa v roce 1960. Tohoto mistrovství se nakonec sovětští plachtaři neúčastnili, ale přesto na A-15 dosáhli několika světových rekordů. Prototyp byl zalétán 26. 3. 1960 a ve své době byl velmi technologicky vyspělý díky zázemí, které poskytovala výroba dopravních Antonovů. Podle údajů na Internetu bylo vyrobeno 350 kusů A-15.

Během výroby se používaly moderní technologie, které nebyly běžné u tehdejších větroňů. Patřilo k nim např. chemické obrábění potahů křídel, bodové svařování, lepení kovů atd.

A-15 v Československu

Do Československa byl dovezen 26. 4. 1969 jeden A-15 s osmnácti­metrovým křídlem, jenž měl sloužit jako vzor pro zamýšlenou licenční výrobu v Aeru Vodochody. Licenční stroje měly být upraveny podle návrhů L. Marcola, což obnášelo mimo jiné zabudování toalety, vyvážení podobného typu jako na větroni Šohaj, ke stavbě se měly používat běžné duralové plechy a změny byly plánovány i na podvozku. Licenční výroba se nakonec neuskutečnila a jediný A-15 létal poté v AK Kralupy nad Vltavou.

OK-7906 Antonov A-15 v.č.0501 Zalétán 30.9.1967, dodán do ČSSR 26.4.1969, AK Kralupy nad Vltavou, 28.6.1981 poškozen při vzletu, V roce 1986 GO v Aeru Vodochody, 26.1.2007 zálet po GO v Aveku, prodán do Německa

Technický popis

Křídlo se vyrábělo ve dvou provedeních, a to buď s rozpětím 17 m nebo 18 m. Bylo jednonosníkové s třiceti žebry. Nosník se skládal z kovové stojiny a dvou lisovaných T pásnic. Žebra se dělila na přední a zadní část. Přední se skládala z horní a spodní části a k potahu se lepila, zadní část byla nýtována. Potah křídla měl tloušťku 1–1,5 mm, u odtokové hrany odleptávanou na 0,4–0,6 mm. Materiálem byla speciální hliníková slitina, která se musela kvůli korozi pravidelně leštit k tomu určenou pastou. Na odtokové hraně byla dvoudílná křidélka a vztlakové klapky. Konstrukce křidélek byla jednonosníková s potahem 0,3 mm, výplní bakelizovaným pěnoplastem a výztuží ze skelných vláken. Výchylka křidélek činila 24° nahoru a 15° dolů. Navíc se křidélka sklápěla současně s klapkami a to maximálně do 8,5°. Fowlerovy vztlakové klapky měly podobnou konstrukci jako křidélka. Potah klapek byl lepen a nýtován zapuštěnými nýty. Klapky byly upevněny na čtyřech konzolách s kladkami s vedením v křídle. Klapky se vychylovaly na maximálně 18° a jejich rozpětí dle L+K 1981/22 bylo 2×4,5m. Na výkrese doprovázejícím monografii v L+K 1981/21 vychází však toto rozpětí spíše na 4,2 m a toto by odpovídalo i fotografiím. Aerodynamické brzdy Schempp-Hirth byly umístěny na křídle mezi 7. až 10. žebrem. Měly plochu 2×0,075 m2, rozpětí 2×0,9 m a snýtovány byly z úhelníků. Nádrže na vodní přítěž o obsahu 2×25 l se nacházely v křídle mezi 1. až 4. žebrem. Hloubka křídla u kořene byla 1,07 m a vzepětí 1,5° (což opět nekoresponduje s výkresem ve výše uvedeném L+K). U kořene byl použit profil NACA 64–618 a na konci NACA 64–616. Konce křídel byly ukončeny vřeteny z plastické hmoty se spodní částí zpevněnou ocelovým plechem.

Ocasní plochy motýlkového typu svíraly mezi sebou úhel 90°. Kostru tvořila kovová kostra z nosníků a žeber. Pevné části měly lepený kovový potah, pohyblivé potah plátěný. Kormidla měla hmotové vyvážení a jejich výchylky činily ±20° ve funkci VOP a ± 18° jako SOP. Na ocasních plochách byl použit profil NACA 0010/0008.

Trupová poloskořepina byla bez podélníků a sestávala z devatenácti přepážek lepených a bodově svařovaných k potahu. Hlavní přepážky 7 a 8 byly navíc nýtovány a bylo na ně připojeno ve třech bodech křídlo. Na špičce trupu se nacházela rychloměrná trubice, mezi 1. a 2. přepážkou vypínač vlečného lana a dále pilotní kabina. Duralové sedadlo mělo opěradlo svařené z ocelových trubek. Jeho sklon bylo možno regulovat i za letu. Klasické řízení mělo nastavitelné pedály, přičemž každý z nich bylo možno nastavit individuálně. Řídící páka byla v Československu upravena montáží zvláštního vyvažovacího zařízení ve formě mohutného kovového nástavku s podélnými otvory. Palubní deska obsahovala kompas, umělý horizont, rychloměr, výškoměr a vario. K výbavě patřila i radiostanice Lastočka a mohl se zabudovat i kyslíkový přístroj. Pod horní částí překrytu kabiny byla látková záclonka proti oslnění.

Za kabinou mělo své místo mezi 8. a 9. přepážkou zatahovací odpružené kolo o rozměrech 300×125, kryté v zatažené poloze dvoudílnými dvířky. Zatahování se provádělo mechanicky klikou, umístěnou na pravé straně kabiny. Spodní část trupu před kolem měla vyztužení ocelovou lyží. Na 19. přepážce byla umístěna ostruha tvořená patkou a tlumičem.

Výkres

Technický výkres

Literatura

  • Letectví + Kosmonautika 21,22/1981
  • Letectví + Kosmonautika 1/1989

Technické údaje

Základní technické údaje
Typ A-15
Rozpětí18,00 m
Délka bez pitotovy trubice7,20 m
Výška1,17 m
Nosná plocha12,30 m2
Hmotnost prázdného letadla310 kg
Vzletová hmotnost390 kg
Vzletová hmotnost s přetížením460 kg
Plošné zatížení31,70 kg/m2
Maximální rychlost225 km/h
Přistávací rychlost65 km/h
Klouzavost40 (naměřeno 36-37)

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Tomáš Rusek
Zveřejněno: 20.7.2008
Poslední úprava: 8.8.2017

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]